Jaké byly důvody rezignace japonského premiéra?
Když ve středu předseda japonské vlády Šinzó Abe oznámil svou rezignaci, řadu komentátorů tím překvapil. Pouhé tři dny předtím Abe prohlašoval, že svůj politický osud spojí se zákonem, který chtěl protlačit v parlamentu a který by umožnil prodloužení japonské účasti v protitálibánské misi. Proč Abe tak najednou ustoupil z boje?
Možná ho ovlivnil zdravotní stav. Den po ohlášení rezignace byl Abe hospitalizován. Měl bolesti žaludku vyvolané nebo alespoň spojené s vyčerpáním a stresem. Nespecifikované zdravotní problémy pronásledovaly Abeho v posledních týdnech prý dost často.
Překvapivé bylo ale jen načasování rezignace. Protože, popravdě řečeno, jako premiér Abe selhal. De facto to přiznal i on sám. V rezignačním proslovu řekl, že Japonci potřebují v čele vlády politika, kterému by mohli věřit a kterého by mohli podporovat.
Kdo by loni v létě věřil, že Šinzó Abe, vycházející hvězda japonské politické scény, povládne jen rok a že se závěr jeho premiérské éry utopí ve voláních po rezignaci, dotírajících ze všech stran?
Předsedou vlády se stal ve dvaapadesáti letech - na japonské poměry ve věku velmi mladém. Působil vitálně a energicky a novináři oceňovali jeho výmluvnost. Žijeme v době, kdy politik, aby uspěl, musí dobře vypadat v televizi - a musí být schopen vtělit i složité myšlenky do krátkých, snadno zapamatovatelných sloganů. Šinzó Abe těmto nárokům dostál - a nejen to, byl v obou disciplínách skvělý.
Krom toho pochází z privilegované rodiny, která má politiku v krvi: dědeček byl předsedou vlády, tatínek ministrem.
Navíc měl požehnání svého předchůdce Džuničiróa Koizumiho, kterého Japonci měli rádi, mimo jiné pro natupírovanou rockerskou hřívu.
Podporu měla zpočátku i Abeho vláda, která budila dojem, že se svěže pustí do nutných reforem.
Loni v září, na počátku svého premiérského údobí, byl Abe vysoce oblíbený politik se sedmdesátiprocentní podporou. Ovšem před rezignací, po necelém roce v čele vlády, ho podporovalo už méně než 30 procent Japonců! Tento strmý pád v relativně krátké době, toto rychlé vyvanutí slibné politické naděje přitahuje pozornost.
Proč Abe neuspěl, když měl pro úspěch ty nejlepší předpoklady?
Jeho vina je to jen zčásti. Nohy mu podrazili hlavně jeho podřízení. Stěží měla jiná japonská vláda v tak krátké době tolik skandálů.
A ty byly trojího druhu. Ty první se odvíjely od hloupých ministerských výroků. Jeden případ za mnohé jiné: jistý člen Abeho vlády označil ženy za stroje na výrobu dětí.
Druhá skupina skandálů souvisí s tím, co bychom mohli eufemisticky označit za finanční pochybení. Drastickým příkladem je situace na ministerstvu zemědělství, kde se kvůli, řekněme, peněžním nesrovnalostem během čtyř měsíců vystřídali čtyři ministři - přičemž dva odstoupili a jeden spáchal sebevraždu.
A pak tu máme šlendriánství. Tato poslední kategorie skandálů Abeho vlády má pouze jednu položku - ale pokud bychom hledali hlavní důvod Abeho pádu, tady jsme u kořene. V státním penzijním úřadu se ztratily tisíce záznamů. Ty přitom zakládají nárok na výplaty penzí v celkové výši - a přepočtu - zhruba jedné miliardy korun. Protože japonská společnost rychle stárne, tvoří důchodci či lidé v předpenzijním věku nezanedbatelnou část voličů. A ta tuhle botu Abeho vládě neodpustila. To byl hlavní důvod drtivé porážky Abeho vládní koalice v červencových volbách do horní sněmovny japonského parlamentu.
Zatím jsme mluvili jen o nedostatcích Abeho podřízených. Na slabém výkonu své vlády je však podepsán i sám expremiér. Japonci od něj čekali, že bude prosazovat hospodářské, sociální a zdravotnické reformy. Šinzó Abe na ně neměl čas - jednak kvůli žehlení skandálů svých ministrů, ale zejména proto, že žádný plán reforem nepředložil. Více než o vnitřní politiku se zajímal o zahraniční záležitosti. Ironií osudu si ani v této oblasti nepřipsal žádné přesvědčivé body.
Poslední Abeho pokus o opětovné získání přízně veřejnosti je starý ani ne tři neděle. Abe razantně zrekonstruoval vládu a pozval do ní ostřílené politické veterány. Experiment však nevyšel: v rekordním čase se objevily dva nové skandály, volání po premiérově rezignaci zesílilo - a Abe ho ve středu vyslyšel.
Jeho nástupcem se nejspíš stane někdejší Abeho ministr zahraničí Taró Aso. Pokud chce uspět lépe než Abe, musí si více všímat vnitropolitických záležitostí. Doposud ho ale, stejně jako Abeho, zajímala hlavně zahraniční politika. - A ve volném čase, považte - komiksy!
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
