Jak začal se swingem a altsaxofonem skvělý herec a pelhřimovský rodák Lubomír Lipský
„Já jsem začínal s muzikou někdy okolo let 1936 a 37. To byla doba swingu, dixielandu i Louise Armstronga. V Pelhřimově tenkrát hrál band pana Bašty, uvolnilo se místo třetího saxofonisty. A to byl důvod, proč jsem se začal učit hrát na saxofon. Přesvědčil jsem tátu, aby mi tento nástroj koupil. Byla to altka a dostal jsem ji jako vánoční dárek. A zakrátko už jsem v tomto pelhřimovském swingovém orchestru hrál.“
To je úryvek z vyprávění vynikajícího českého herce s mimořádným komediálním nadáním, pelhřimovského rodáka a patriota Lubomíra Lipského, o které ho požádal před léty autor tohoto pořadu.
A toto vyprávění doprovodíme hrstkou swingových skladeb z našich luhů a hájů, především od orchestru Emila Ludvíka. Lubomír Lipský se narodil na Českomoravské vrchovině 19. dubna roku 1923, tedy před sto roky.
Pianista Ahmad Jamal
„Cvičil jsem a cvičil s otevřenými dveřmi, doufal, že někdo přijde a objeví mě. Nikdy jsem necvičil dvanáct hodin denně jako jiní pianisté, ale vždy jsem o muzice intenzivně přemýšlel.“
To jsou slova legendárního, bohužel již od neděle 16. dubna nežijícího černošského pianisty Fredericka Russella Jonese pocházejícího z pensylvánského Pittsburghu. Ten ve svých dvaceti letech konvertoval k islámu a změnil si jméno Ahmad Jamal, pod kterým se i ve světě jazzu proslavil.
I když byl pianista Ahmad Jamal součástí éry cool jazzu, jeho jedinečný hráčský úsporný styl pramenil z mnoha individuálních dispozic, včetně jeho schopnosti ovládat rytmus skladeb. Během své kariéry si dopřál několik odmlk a přestávek.
Do širšího povědomí vstoupil Ahmad Jamal v raných sedmdesátých letech, kdy na elektrické piano, které dostal darem od někoho ve Švýcarsku, natočil ústřední melodii Johnnyho Mandela z filmu a seriálu M*A*S*H, která se stala díky častému vysílání v softjazzových rádiích také populární.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.