I nevidomí mohou sledovat internet

26. říjen 2001
iŽurnál

Tentokrát jsme celý iŽurnál věnovali stránkám pro zrakově postižené. Těšit se můžete nejen na vysvětlení, jakým způsobem nevidomí sledují internet, ale dozvíte se něco víc například o projektu Blindfriendly web.

Dnešní iŽurnál bude celý věnován problematice internetových stránek pro slabozraké a nevidomé. Pro tento typ postižení by se mohlo na první pohled zdát zcela nemožné prohlížet si internetové stránky. Ale není to pravda, nejen, že si zrakově postižení dokáží s překážkou jménem grafika poradit, ale dokáží pracovat s počítačem stejně jako ti zdraví.

Proto vznikl projekt Blindfriendly web - akce Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Jejím cílem je odstranit bariéry na webu, které tam vznikají pro zrakově postižené. Jedním z jeho členů je i Radek Pavlíček, se kterým jsem problémy zrakově postižených na webu probírala.

Když jsem poprvé slyšela o tom, jak se vlastně zrakově postižení dívají na internetové stránky, velice mne překvapilo, že tolik překážek tu zase není. Překážkou bývá spíše neochota některých programátorů dělat něco práce navíc (asi tak 10 procent).

Stejně ale nakonec narazíte na to, že se to, co stojí na monitoru, musí nějak převést do zvukové nebo jiné podoby. U nevidomých nejčastěji najdete screenreader, což je v češtině něco jako hlasový výstup.

0:00
/
0:00

U fotek a tabulek čte screenreader jejich popisky, v čemž bývá právě kámen úrazu. Mezi finačně náročnější pomůcky pro slepce patří braillský zobrazovač.

To ale používají spíše matematici, studenti, překladatelé, právníci, ti, kteří opravdu potřebují znát každé slovo textu na obrazovce. I kvůli těm penězům, protože takové zařízení stojí přes 200 tisíc korun.

Ti, kteří ještě mají zbytky zraku, mohou používat takzvanou lupu.

0:00
/
0:00

U lupy je ale problém v tom, že pokud si některou část obrazovky příliš zvětšíte, můžete na monitoru "zabloudit" - ztratit se v textu nebo grafice.

Mluvili jsme o tom, že cílem projektu Blindfriendly web je upravit stránky tak, aby si je mohli prohlížet i zrakově postižení. Nejdřív se ale musí tvůrce webu dozvědět, že jeho web je nebo není přátelský k nevidomým. K tomu slouží testy Radka Pavlíčka a jeho známých.

Radek Pavlíček mi hlavně vysvětloval, že takové testy nelze provádět automaticky. Samotná čistota zdrojového kódu stránky totiž neznamená, že je to pro zrakově postižené přečtitelná stránka. Musí se prostě ručně web projít. Jedním z úskalí jsou třeba tabulky.

Je to způsobeno právě tím, že v každé buňce tabulky jsou ty informace pohromadě a ten screenreader to přečte dohromady. Přitom by stačilo umístit každou informaci do samostatné buňky.

Jde tedy především o ochotu programátorů stránek, nejsou v tom žádné finanční náklady, nemusí se vytvářet speciální stránky. Navíc každý webmaster se může postarat o to, aby získal certifikát Blindfriendly. Stačí se přihlásit na www.blindfriendly.cz. Na stejné adrese najdete rozcestník na weby, které jsou přátelské i k zrakově postiženým.

Kdo z nás by nechtěl znát svou budoucnost? Kdo by nechtěl vědět, kolik času mu ještě zbývá... Pokud se vám chce hledat kolika let se dožijete, můžete se podívat na stránky Centra biomedicínského inženýrství ČVUT. Na adrese cbmi.cvut.cz v aktivitách centra najdete formulář pro výpočet délky života. Není mi jasné, čím se přesně ten výpočet řídí, protože se mne třeba ani neptali, jestli jím zdravě, zato bylo podstatné, zda jsem svobodná nebo vdaná :-))

V posledním ižurnálu jsme se vás ptali na nejstarší kontaktní centrum pro drogově závislé v ČR. Správná odpověď zněla, že první kontaktní centrum tady vzniklo v roce 1992. Byl jím pražský Sananim. Knížku od nakladatelství Computer Press od nás získává Martin Štěch z Prahy.

Příští téma: komunikační technologie

autor: ark
Spustit audio