I Martina Sáblíková pomáhá v Hlinsku rozjíždět nový rychlobruslařský klub

„Poměrně dlouho jsem reprezentoval. Bohužel mě zradilo zdraví. Od lékařů jsem dostal stopku. Vydal jsem se proto na trenérskou dráhu. Pak se objevil nápad založit vlastní klub, který by spolupracoval úzce s klubem, co trénuje pan Novák a kde vyrostla Martina. Fungovali bychom na společné úrovni. Byly by společné tréninky, konzultace, soustředění… Oba ho podporují naprosto maximálně. Třeba Martina spoustu prostředků od sponzorů vrací do sportu zpátky. Čistě ze svazových nebo státních peněz bychom se nedostali na žádnou přípravu.“

Čeká se na ostrý start

Kulmovi se už ozvalo pár rodičů, že by chtěli děti na tréninky poslat. „Bohužel všichni mají požadavek přijít se podívat na trénink. Ale protože jsme nově vzniklý klub, žádné tréninky nejsou a ještě nikdo nebruslí. Zatím dávám dohromady pár lidí, kteří by to opravdu chtěli zkusit. Pak můžeme začít vesele trénovat.“

Zázemí najdou rychlobruslaři na zimním stadionu. Využijí ledovou plochu na hokej. Česko stále čeká na velkou rychlobruslařskou halu, o které se dlouho mluví.

Brusle s dlouhými noži

Na tento sport potřebujete jinou botu než na hokej nebo na krasobruslení. „Je to kotníková bota, která se kdysi dělala z klokaní kůže, teď ze syntetické. Jenom sklolaminátová pata je pevná. Zbytek představuje našitá kůže. Bota má klasický tkaničkový utahovací systém. Zespodu boty najdeme nůž, který se na patě odklápí,“ popisuje Kulma.

Rychlobruslař a trenér Pavel Kulma|foto: Honza Ptáček

Kdo už umí bruslit, jde mu učení daleko lépe než někomu, kdo přijde poprvé. Rozdíl najdeme víceméně jenom v odrazu. Podle Pavla Kulmy se na hokejových bruslích odrážíte dozadu, na rychlobruslařských do boku. Jinak vás systém odklápění zradí a natlučete si. „Člověk má tendenci všechno dělat doleva. Brusle vypadají stejně, ale jsou nahnuté, aby měl člověk přešlapování do zatáček jednodušší. Zkoušel jsem jet i v opačném směru, ale dopadlo to špatně.“

Jenom bruslení nestačí

Rychlobruslení je velmi složité na fyzičku, protože se jede dlouho v podřepu. Kdo nevěří, tomu doporučuje bývalý reprezentant jednoduchý cvik: „Stačí, když si stoupnete na obě nohy, pod kolenem si přidřepnete na pravý úhel a zkusíte tak třeba minutu vydržet. Každý pozná, jestli to je sranda nebo není. Samotným bruslením se fyzička nezíská.“ Potřeba jsou tedy ještě podpůrné sporty.

Pavel Kulma přiznává, že k rychlobruslení přišel v podstatě jako slepý k houslím. „Když mi bylo osm, naši se rozvedli a mamka si našla nového přítele. Tím byl právě pan Novák. Je takový jako ho znáte z televize. Snaží se být takzvaně v pohodě. I když má spoustu starostí, protože většinu věcí zařizuje sám.“

A ani Martina Sáblíková neklame tělem. „Velmi skromný člověk, který stojí nohama na zemi. Myslím si, že je stejná jako před výhrami na olympiádě,“ říká Kulma.