Hudba je způsob, jak projevovat emoce, říká nadějný kytarista Milan Novák
O teprve 14letém Milanu Novákovi se v hudebních kruzích začíná mluvit jako o nadějném muzikantovi, který se vyznačuje precizní hrou na akustickou kytaru. Pochází z pražské, hudebně a skladatelsky uznávané rodiny. Jeho děda hrál v triu Vlasty Třešňáka.
„Hudba je způsob, jak projevovat emoce a zároveň moje životní náplň. První píseň, kterou jsem se jako malý naučil hrát, byla od Raula Midóna. Je to můj favorit dodnes,“ říká Milan Novák.
V okamžiku, kdy v něm jeho otec objevil hudební talent, přihlásil jej do hudební školy Gymnázia hl. města Prahy, kde již osmým rokem studuje kytaru pod vedením profesora Martina Sauera.
„On je vynikající muzikant a učitel. Podle mne nejlepší pedagog.“
V rodině Milana Nováka se odjakživa hrály různé hudební žánry.
„Klasika, gypsy jazz, bebop. Ani k jednomu z žánrů se ale nepřikláním více, miluju se všechny stejně. Multifunkčnost žánrů, které se u nás doma vyskytují, je dobrou zkušeností, ovlivňují mne po celou dobu. Jinak bych ty žánry ani neznal, kdyby je táta s dědou nehráli.“
Teprve 14letý Milan se neváhá věnovat i vlastní tvorbě.
„Skládat jsem začal asi před rokem. Jde o píseň El sueño. Táta i děda skládali, proto se od malička učím improvizovat, což skládání hodně pomáhá. Hrát vlastní tvorbu a pak ji předvádět je skvělé. Originální je to právě v tom, že to hraju já.“
Podpora rodiny je nezbytná
Milanův otec Petr přiznává, že podpora syna ve studiu kytary nebyla vždy jednoduchá. Rodina tomu musela přizpůsobit veškerý volný čas.
„Když jde o malého kluka, všude musíte být s ním, všude na něj čekáte, což opravdu zabere spoustu času. Milanům učitel je ale skvělý. Měl jsem možnost sedět ve třídě a poslouchat, co ho učí, abych mu s tím mohl doma pomáhat.“
Do pořízení kytar pan Petr investovat nemalé finance:
„Každý žánr vyžaduje specifický nástroj. Na klasiku je to španělská kytara, na gypsy jazz zase manuche kytara a na bebop zase arch top, což je typ jazzové kytary. Po poradě s Milanovým profesorem jsme se domluvili, že pro něj by nejlepší byla kytara navržená speciálně pro něj. Proto všechny, co má, jsou ručně dělané. Poslední máme od mistra Richarda Hruše. Cenově to vyšlo na několik desítek tisíc.“
Mladý kytarista by se jednou rád věnovat kytaře profesionálně.
„Ze začátku bych chtěl koncertovat, a to na profesionální úrovni. Poté bych rád po vzoru pana profesora učil třeba na gymnáziu nebo na konzervatoři.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka