‚Hrozně mě z toho bolí oči.‘ Trenér Šejba zažívá s čínským výběrem těžké začátky

26. září 2019

Působí tu trochu jako zjevení a stále častěji vyvolávají úsměvné reakce. Tým čínských hokejistů po dohodě s českým svazem působí v místní třetí nejvyšší soutěži, která ho má připravit na olympijské hry v Pekingu. Golden Dragons ale na soupeře zatím nestačí a v tabulce jsou poslední i proto, že naposledy ve svém azylu ve Slaném podlehli Příbrami vysoko 2:19. Složité začátky čínského týmu popsal pro Český rozhlas trenér Jiří Šejba.

Předpokládám, že u tohoto týmu jde především o nějaký vývoj a dlouhodobý progres. Jak se ale koušou takové prohry?

Mně se koušou strašně. Zvlášť když tam vidíte spoustu zkažených lehkých věcí, na kterých pracujeme během tréninků. Jenže pak přijde zápas, všechno je rychlejší a oni na ty věci zapomenou. Neustále se pak opakují velké individuální chyby.

Dva tři dny se učíme, jak dostat puk co nejrychleji z vlastní třetiny, ale oni si s tím furt hrají. Říkal jsem to už našemu masérovi – vyhnat jim z hlavy během dvou měsíců něco, co hrají třeba pět let, a dostat do nich trochu evropský hokej, asi nejde. Je to běh na dlouho trať.

Vaše hlasivky asi dostanou během zápasu dost zabrat.

Jsem na to zvyklý, už trénuji devatenáct dvacet roků, to mi nedělá problém. Hrozně mě z toho ale kolikrát bolí oči, že se na to musím dívat. Pro mě je to samozřejmě lehké, protože jsem hrál na jiné úrovni a člověk hru vidí, ale oni všechny situace řeší na poslední chvíli. Kvůli tomu, že nemají herní zkušenost, pak dělají takové minely.

Jaká je práce s čínskými hokejisty? Je to velký rozdíl v porovnání s českými hráči?

Je tam takových pět šest kluků, kteří si tak nějak dají říct. Ti ostatní jsou v uvozovkách takoví greenhorni, kteří se učí hokej. U nás má hokej stoletou tradici, u nich deset patnáct roků. To je obrovský rozdíl.

Ale uvidíme, co se s tím dá dělat. Potřebovali bychom pár hráčů občas vyměnit, ty nejhorší vrátit nazpátek a přivést lepší, ale není to jednoduché. Spousta jejich hráčů hraje v nižších ruských soutěžích, i když tam také spíš vysedávají, takže herní praxe jim zase chybí. Tu by u nás měli lepší, ale tam mají lepší podmínky a nechce se jim do Česka. Já to vidím jinak, pro mě jako hokejistu by bylo důležitější, abych hrál.

Co tedy v Česku působí za výběr? Kolik z hráčů v české soutěži se může podívat na olympiádu?

Možná tak dva tři. Odhadem čtyřicet dalších lepších čínských hráčů je jinde, některé z nich bychom měli dostat až v lednu.

autoři: David Nyč , red
Spustit audio