Hrad i arcibiskupství odmítají kritiku páteční mše v lánském kostele
Někteří věřící kritizují páteční mši v Lánech. Zhruba 50 lidí se podepsalo pod otevřený dopis kardinálu Dominiku Dukovi, který sloužil bohoslužbu v lánském kostele za zlepšení prezidentova zdraví a za to, aby s rozmyslem reprezentoval tento stát. Signatářům se nelíbí hlavně symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem a poukazují i na to, že mše následovala jen několik dní poté, co prezident promluvil 17. listopadu na shromáždění za přítomnosti představitelů Bloku proti islámu.
Podle pražského arcibiskupství sloužil kardinál mši v lánském kostele i za posílení svornosti ve společnosti. Signatáři dopisu v tom ale vidí politické gesto.
„Nám konkrétně vadí načasování mše, že byla tři dny po tom, co prezident Miloš Zeman veřejně podpořil islamofobní a xenofobní hnutí Blok proti islámu, navíc 17. listopadu,“ vysvětlil filozof Jan Bierhanzl.
Kromě něj dopis podepsal například i teolog Ivan Štampach.
Historik dějin církve Jaroslav Šebek z Akademie věd na samotné mši nic špatného nevidí, za problém ale považuje její načasování.
„Může být chápáno jako podpora prezidentovi i v té věci, kdy se staví do jedné linky s lidmi, kteří mají v podstatě extremistické názory,“ myslí si.
Hrad jakoukoli souvislost bohoslužby s oslavami 17. listopadu odmítá, iniciativa vzešla podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka ze strany církve.
„Byli jsme velmi rádi, že taková iniciativa byla nabídnuta. Přijali jsme ji už z toho důvodu, že to bylo po obrovsky dlouhé době,“ dodává.
Záměrné načasování odmítá i pražské arcibiskupství. Bohoslužba se prý připravovala s velkým časovým předstihem.
„Taková akce se domlouvala měsíce dopředu. Je mi líto, že to nějakým způsobem klaplo tak, že se setkání v Lánech odehrálo po vystoupení na Albertově, nicméně s tím se nedá nic dělat,“ říká osobní tajemník kardinála Duky Milan Badal s tím, že podobná mše se v lánském kostele nesloužila téměř sto let.
