Hořec žlutý bývá nazýván evropským ženšenem. Jde o chráněnou léčivku
Hořec znáte zřejmě jako modrou skalničku. My vám dnes představíme hořec žlutý. V České republice patří k ohroženým druhům. Jde o dlouhověkou léčivou bylinku.
Hořec žlutý na horských loukách opravdu nepřehlédnete. U nás roste nejčastěji na Šumavě nebo v Krkonoších.
Kdybyste chtěli jeho kořen využít jako léčivku, musíte si ho ale vypěstovat, protože ve volné přírodě je přísně chráněný. Stačí ho na jaře vysít do hlinité půdy, kamenitá mu také nevadí.
Kořen téhle bylinky obsahuje cenné látky, jako jsou hořčiny nebo alkaloidy. V některých herbářích se o něm píše jako o evropském ženšenu. K podpoře chuti a při trávicích potížích ho používali už staří Egypťané a Řekové.
Hořec se často přidává do různých likérů a vermutu. Jestli chcete zlepšit trávení nebo podpořit činnost slinivky břišní, kořen si usušte a rozemelte na prášek. Užívejte na špičku nože půl hodiny před jídlem.
Pozor ale, ženšen není vhodný pro těhotné a kojící maminky a pro ty, kteří mají vysoký krevní tlak!
Související
-
Andělika čínská – ženský ženšen
Léčivou moc anděliky čínské znají lidé už staletí. Už v 6. století před naším letopočtem se, především v Číně a Japonsku, užívala – zejména při ženských onemocněních.
-
Znáte český ženšen? Křen povzbuzuje trávení, pomáhá ale i od rýmy a bolesti
Možná máte křen za obyčejnou pochutinu, která se hodí tak nanejvýš k uzenému kolenu. Křen má ale i blahodárné účinky na lidské zdraví – říká se mu dokonce „český ženšen“.
-
Kořen ženšenu už celá tisíciletí léčí všelijaké neduhy a bolístky
Ženšen je oblíbený po celém světě díky svým univerzálním léčivým účinkům. Používá se tisíciletí a pro své účinky se stal doslova bylinkářskou legendou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
