Holocaust si vyžádal více než pět tisíc romských obětí z českého území

30. leden 2021

Ve středu jsme si připomínali Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Ten vyhlásila v roce 2005 Organizace spojených národů a na 27. leden připadá z toho důvodu, že tento den v roce 1945 došlo k osvobození koncentračního tábora Osvětim.

Za holocaustu zemřelo více než 5000 Romů, Sintů a dalších lidí označených za „cikány“ z území dnešní České republiky. Historik Michal Schuster vysvětluje, proč se používá termín osoby označené za cikány.

„Protože za takzvaného cikána nebo cikánského míšence nemuseli být a nebyli označeni jen Romové a Sintové, ale i osoby, které nacistický režim z různých důvodů za takzvané cikány považoval a ony mohly skončit jako takzvaní cikáni v táboře a být oběti pronásledování cikánského obyvatelstva. Samozřejmě většinově byli obětmi Romové a Sintové, to je jednoznačné, ale v té mašinérii nacistického vyhlazování se tam mohli objevit lidé, kteří byli vzdáleně příbuzní, nebo pocházeli ze smíšených manželství, nebo měli manžele Romy, ale sami nebyli Romové nebo Sintové, nebo byli za cikány označeni proto, že žili pohromadě s Romy v jedné ulici, domě, osadě a podobně. A mohli být identifikováni tím nacistickým režimem jako takzvaní cikáni.“

Během holocaustu přišlo o život 90 % původních českých a moravských Romů. Z koncentračních táborů a jiných internačních či pracovních zařízení se jich vrátilo necelých 600. Byly však i ojedinělé případy, kdy se někomu podařilo uniknout transportu.

„My to víme například z vyprávění paní Emilie Machálkové z jižní Moravy, kde v její rodině tento případ byl. Její maminka, která byla ne-Romka, ale měla romského muže, který už mezitím odjel do transportu, tak měla s dětmi přijít na nádraží, kde docházelo k selekci. A paní Machálková vzpomínala, že český inspektor Boda, který znal tuto rodinu Holomků, zachránil tuto maminku s dětmi, protože ji poslal pryč a ty děti se skrývaly. Tímto způsobem se zachránily. Byly to jednotlivé případy, šlo opravdu o velké štěstí a náhody, nicméně mohlo se to stát. Ale pokud byl člověk z transportu takto nějakými způsobem vyjmut, nebo se do něj nedostal, tak to vůbec neznamenalo, že přežil. Protože ty transporty pak následovaly další. A ačkoliv ten člověk přišel domů, byl na svobodě, tak za měsíc mohl jít do jiného transportu.“

Historik Michal Schuster pracuje v Institutu Terezínské iniciativy, který na webu Holocaust.cz vytvořil databázi židovských a romských obětí holocaustu.

„To jsou jednotlivé osudy a to je i důvod, proč jsme se do výzkumu pustili. My sice máme představu o nějakém počtu lidí, odkud odjížděli, jací vězni byli v transportech, jací byli v táborech v Letech a v Hodoníně. Ale neznáme všechny ty osudy. A právě nám přišlo velice zajímavé podívat se na jednotlivé příběhy rodin, co se k nim dá dohledat a jaké měly osudy, jak žily před válkou, jak se dostaly do transportů a táborů, kdo z nich přežil. A proto jsme se do té dokumentace pustili. A ten výsledek, který uživatelé vidí na webu, je jen malinkatý zlomek toho, co se nám podařilo dohledat. I ty dokumenty jsou v neveřejné části databáze, kterou máme u nás v institutu a pozůstalí badatelé se mohou na nás obrátit a s konkrétnímu dotazy, a my se podíváme do té naší vnitřní databáze, zda tam nemáme těch informací více, další dokumenty k těm lidem a podobně.“

Databáze romských obětí holocaustu ještě není dokončena, zatím je v ní 329 obětí z takzvaného Cikánského tábora v Letech u Písku.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Z Frenštátu do pohádky. Stačí věřit na dobré konce.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Pohádka o Raškovi

Pohádka o Raškovi

Koupit

Jiří Raška vyhrál na olympijských hrách v Grenoblu 1968 zlatou olympijskou medaili. Spisovatel Ota Pavel úspěch popsal v nezapomenutelné Pohádce o Raškovi. Čte Oldřich Kaiser