Hlavní senátní výhrada k diginovele: rozšíření must carry

Co schválení diginovely znamená v praxi, vysvětlil Radiožurnálu předseda senátní komise pro sdělovací prostředky Jiří Oberfalzer z ODS. "V praxi to znamená, že od 1. ledna mohou ti, kteří byli vítězi výběrového řízení na licenci na digitální televizní vysílání, připravovat rozjezd svého vysílání. Můžeme se tedy těšit, že nejpozději do roka budeme mít na našem trhu kromě stávajících vysílatelů dalších šest, kteří budou rozšiřovat nabídku programů," uvedl senátor. Podle ministra vnitra Ivana Langera (ODS) je schválený návrh optimálním kompromisem. Souhlasí s tím i národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva. "Příprava této novely byla poměrně složitá. Jednak musela respektovat určitá rozhodnutí z minulosti, musela se vypořádat s technickými problémy a s parciálními zájmy jednotlivých účastníků televizního vysílání. Je to kompromis realizovatelný," uvedl pro Radiožurnál.

Šedesát senátorských hlasů je pro diginovelu velká podpora, ale někteří senátoři pro ni nehlasovali bez výhrad. Ruku zvedla pro diginovelu i senátorka Soňa Paukrtová, podle ní má ale tato novela řadu nedostatků. "Já jsem největší výhrady měla proti must carry, to znamená proti povinnosti kabelových televizí a některých operátorů ve veřejném zájmu vysílat některé programy. Oni do toho budou muset investovat. Považuji to za zásah do jejich podnikatelských záměrů," řekla Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu. Za zásah do práv soukromých investorů označil toto ustanovení také mluvčí kabelového operátora UPC František Malina. "Tento krok, který poslanci navrhli jako doplnění vládní diginovely, je krokem přechodným do ukončení analogového vysílání. Motivem bylo vyvážit podmínky pro všechny současné televize - kromě těch stávajících i pro těch šest, které mohou zahájit vysílání. Domnívám se, že po těch jednáních, které jsme se zástupci kabelových televizí vedli, je to proveditelné. Samozřejmě si to vyžádá určité náklady, ale je to dočasný stav," reagoval Duspiva.

Must carry kromě Paukrtové zmínil ve svém vystoupení i Oberfalzer. "Ukládáme komerčním subjektům, aby přenášely nějakou komunikační službu bezplatně a vytvořily si na to prostředky," uvedl a dodal: "Řekl bych, že toto je problematická věc. Rozumím motivu pro toto opatření v zákonu, protože je to způsob, jak pomoci těm, kteří rozjíždějí digitální vysílání, rychleji se etablovat a dostat se na trh, a na druhé straně to umožní veřejnosti snadněji se dostat k jejich nabídce. Pravda je ovšem, že tady trošičku skřípe okolnost, že nějakému soukromému subjektu ukládáme povinnosti, které jsou nekomerční povahy." Pohled z druhé strany krátce nato nabídnul ministr vnitra ve své závěrečné řeči. "I kdybychom zahájili digitální televizní vysílání, stále ještě budou dva velcí soukromí provozovatelé, pominu-li toho veřejnoprávního, kteří by mohli toho principu a výhody must carry využívat. Takže by i nadále existovalo zvýhodnění pro někoho na úkor 'kabelářů' a znevýhodnění někoho jiného, kdo chce začít vysílat. A my jsme se tady shodli, že pluralita informací je základem demokracie a naším zájmem je nabídnout divákům co největší objem informací a programů," poznamenal Langer.

Senátoři se také moc příznivě nestavěli k tomu, že diginovela umožňuje České televizi vysílat víc reklamy. Na ČT 1 konkrétně 0,75 % denního vysílacího času. "Rozumím úvahám na téma reklamy ve veřejnoprávní televizi. Chci sdělit, že navýšení reklamy v rámci vysílání České televize je navýšení dočasné, tedy do plánovaného vypnutí analogového vysílání. Navýšení reklamy a z toho plynoucí navýšení příjmů není prostým navýšením rozpočtu České televize, ale je účelově vázáno. Je účelově vázáno na podporu a rozvoj digitálního vysílání, na podporu české kinematografie a na digitalizaci archivu České televize," vysvětloval v Senátu Langer. "V každém případě diginovela umožní vstup nových televizí na trh. Umožní trošku větší soutěž na trhu televizní reklamy, která se i tím, že Česká televize postupně přicházela o reklamu, dostávala do rukou jednoho, dvou hlavních hráčů - ta soutěž byla velmi sporná. Předpokládám, že se to projeví na poklesu cen," doplnil ve včerejším vysílání Radiožurnálu Duspiva.

Televize Nova a Prima také podle diginovely dostanou kompenzační licence za to, že se vzdají svých analogových kmitočtů. Zároveň bude po vypnutí analogového vysílání zcela liberalizován televizní trh. Televizní stanici bude moci provozovat každý, kdo se dohodne s operátorem sítě. Podle novely, kterou senátoři schválili, dojde k definitivnímu vypnutí analogového vysílání mezi 10. říjnem 2010 a koncem roku 2012. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák uvedl snadno zapamatovatelné datum 11. 11. 2011. Diginovelu nyní musí ještě podepsat prezident republiky.

Zaznělo v Senátu při projednávání diginovely:

"Věřím, že na technické řešení otevření mediálního trhu a možnosti daleko většího šíření informací naváže hluboká politická debata, hluboká občanská debata o tom, co je a co není veřejnoprávnost. O tom, co by měla či neměla veřejnoprávní média dělat, co se od nich očekává. A musím říct, že pro nás je největší hodnota otevřenost, transparentnost, svoboda, a tedy demokracie."
Senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD)

"Televize Prima má jakýsi charakter licence a jakákoliv změna na této licenci ze zákona by mohla vyvolat sekundární vlnu sporů u arbitráže ze strany dalších provozovatelů, protože by se jednalo o změnu soutěžních podmínek. Já osobně bych preferoval úplně jinou cestu, a to cestu takové soukroměprávní dohody mezi držitelem licence, resp. televizí Prima a zástupci těch regionů, aby to bylo postaveno na komerční bázi a nemuseli jsme do toho zasahovat instrumenty veřejného práva."
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) komentuje sdílení vysílacích časů Primou a regionálními stanicemi