Gyurcsány navrhuje další reformy, hrozí odchodem

3. září 2008

Předloni, krátce po dubnových parlamentních volbách, zažilo Maďarsko šok. Staronová vláda socialistů a liberálů zvýšila daně a seškrtala státní výdaje. Nepopulární opatření se dělají zpravidla právě na začátku volebního období. Kroky vlády Ference Gyurcsánye ale vyvolaly více než tradiční pobouření veřejnosti, opakované pouliční bitvy demonstrantů s policisty, jichž jsme byli svědky, nepatří ke koloritu středoevropských metropol. Odehrály se proto, že v předvolební kampani o žádném utahování opasků nebyla řeč.

To všechno už je dávná historie, dalo by se říct. Avšak tehdejším povolebním rozhodnutím Gyurcsányova kabinetu - vzhledem ke stavu státních financí víceméně nutným - si to obě vládní strany u veřejnosti takříkajíc rozházely do té míry, že v soutěži o přízeň voličů dlouhodobě drtivě vede opoziční konzervativně národní Fidesz. A tak i proto, že za rok a půl půjdou Maďaři opět volit, dalo se čekat, že ti, co tahají za kratší konec, začnou s těmi nízkými preferencemi něco dělat. Kvůli rozdílným představám o reformách opustil na jaře koalici Svaz svobodných demokratů, teď zavelel k útoku lídr od té doby menšinově vládnoucích socialistů Ferenc Gyurcsány.

Budapešťská vláda zápasí nejen s nízkou podporou veřejnosti, nýbrž také s pomalým růstem ekonomiky. Po loňském nejhorším roce za posledních 14 let v letošním druhém čtvrtletí sice hospodářství rostlo o 2,2 procenta, to je ale výrazně méně než například v Česku nebo na Slovensku. A tak minulý týden představil předseda vlády svůj již několikátý program na ozdravení maďarské ekonomiky a prohlásil, že neprojdou-li jeho návrhy v parlamentu, odstoupí. Podle prvních reakcí liberálů, díky jejichž toleranci socialisté zůstávají u moci, se zdá, že naplnění této hrozby se premiér nevyhne. Ale, jak víme, žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.

Klíčovým opatřením má být snížení daní pro firmy. V roce 2009 má jít o pokles o v přepočtu bezmála 30 miliard korun, do roku 2012 pak o dalších asi 115 miliard korun. Chybějící finance v příjmové části rozpočtu chce Gyurcsány nahradit snížením byrokracie a zpřísněním disciplíny při výběru daní. Říká v podstatě totéž, co někdejší pravicová vláda Mikuláše Dzurindy na Slovensku před zahájením svých reforem: vysoké daně se nikomu platit nechce a stát, který navíc zavede nulovou toleranci proti daňovým podvodníkům, vybere při vyšší ochotě lidí platit nižší daně víc.

Šéf Svazu zaměstnavatelů a průmyslníků Péter Futó premiéru Gyurcsányovi tleská a povzbuzuje ho k ještě důraznějšímu tempu. To je vcelku pochopitelná reakce, asi bychom nenašli firmu, které by se snížení daní nelíbilo. Kritičtěji se na věc dívají odborníci. Ratingová agentura Standard and Poors´s ve svém prohlášení konstatovala, že vládní plán reforem může vést ke snížení stupně kredibility země a že navrhovaná opatření by mohla poškodit snahu o zvrácení trendu prohlubování státního dluhu. Také podle donedávna koaličních liberálů je Gyurcsányova vize nespolehlivá a nedostatečná. Liberálové prohlašují, že menšinová vláda socialistů je paralyzovaná nízkou důvěryhodností, a jelikož by se Svaz svobodných demokratů stal po případných předčasných volbách mimoparlamentní stranou, řešením by podle něj bylo sestavení vlády odborníků, což moderní Maďarsko na rozdíl od Česka ještě nezažilo. A jak lze vyčíst z reakcí politiků i odborníků, ani nezažije - přinejmenším ne v tomto volebním odbobí.

Liberálové sice řekli ne nejnovějším vládním reformám, a bez nich je socialisté neprosadí, někteří pozorovatelé ale soudí, že Gyurcsányovi může hrát do karet vnitřní nejednotnost bývalého koaličního partnera. A k úspěchu při hlasování v parlamentu mu vlastně z dvaceti hlasů stačí pouhých pět. Nelze ani vyloučit, že se pár poslanců v den D někde zapomene.

Podle posledních zpráv z Budapešti se zdá, že navzdory siláckým řečem jak premiéra, tak "koaličně nesmluvních" liberálů ještě není mezi bývalými partnery vykopán definitivní zákop. Ferenc Gyurcsány naznačil ochotu k ústupkům a změnám ve svém návrhu. Někteří pozorovatelé se shodují v tom, že maďarský premiér, ta liška podšitá, by nikdy nedával hlavu na špalek, kdyby si nebyl jist tím, že nastávající turbulence přežije bez ujmy. Šéfem vlády se stal před čtyřmi roky, stejně jako Stanislav Gross. Oba měli znamenat omlazení a nový vítr. Přežil jen ten první z nich.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

Spustit audio