Generation What? versus „tvrdá“ data: Obstála anketa o mladých v reálném světě?

16. listopad 2016

Volební právo, politické organizace, sport, vztah k blízkému okolí i k evropským hodnotám. Zajímá vás, jak se liší výsledky internetové ankety od standardního sociologického výzkumu? Svádí nás internetové prostředí na scestí? Jak v čem.

Především respondenti ankety, kteří se vybírali sami a celou ji i vyplnili, jsou obecně lidé angažovanější, veřejně aktivnější a v průměru odlišní.

Internetovou anketu Českého rozhlasu, České televize a Evropské vysílací unie (EBU) porovnal Sociologický ústav Akademie věd ČR s reprezentativním výzkumem. V některých oblastech se rozcházejí, jinde souzní. Proč?

Demokracie a společnost


Mladí lidé se méně zajímají o politiku a chodí volit méně než lidé starší. Jde o trend spojený s životním cyklem a dozráváním, který se opakuje po generace. Jen velmi malá část mladých byla či je zapojená v některé politické organizaci.

Čtěte také

Mladí jsou ale více zapojeni v sportovních a neziskových organizacích i školních a volnočasových projektech. Zapojení mladých se snižuje s velikostí obcí, ve kterých žijí.


Jen o málo více než třetina mladých si myslí, že jim česká společnost dává šanci ukázat, co v nich je. Své možnosti lépe hodnotí muži a lidé s vyšším vzděláním. Věk v tomto případě nehraje významnou roli.


Život v zahraničí je spojený se sebevědomím, optimismem a šancí na úspěch v životě. Zejména lidé po třicítce ve větší míře odmítají, že by mohli být šťastní bez možnosti žít v České republice.


Kdo je podle výzkumu nejochotnější protestovat? Ochota klesá s věkem. U lidí mezi 18 až 19 lety činí téměř dvě třetiny, mezi dvaceti a třiceti se pohybuje okolo 40 % a po třicítce je sotva čtvrtinová. Tendenci k protestům vykazují rovněž lidé, kteří by se nejraději vystěhovali za hranice (58 %).

Imigrace: Jsme národem „sluníčkářů“?


S kulturním obohacením více než tři čtvrtiny mladých nesouhlasí. U účastníků ankety vypadala situace výrazně odlišně: podíl těch, kteří nesouhlasili, byl lehce vyšší. Souhlas se častěji objevoval mezi studenty a klesá spolu s přesvědčením o zkorumpovanosti politiků.


Promigrační postoje mezi mladými častěji zastávají muži, lidé s vyšším vzděláním, lidé do 24 let věku či studenti.

Čtěte také

Zajímavý výsledek ukázalo třídění podle přátel za hranicemi České republiky. Ti, kteří mají přátele alespoň v jedné další evropské zemi, méně často volili variantu „nikomu“. U respondentů, kteří mají přátele alespoň ve dvou dalších evropských zemích, zvolila variantu „nikomu“ výrazná většina.


Práce hlavně Čechům? Souhlasí především lidé bez maturitního vzdělání, ti, kteří dokončili svá studia. Stejný názor obhajují i ti, kteří nesouhlasí s obohacováním kultury imigrací.

Imigrace se nejvíce obávají lidé, kteří se děsí terorismu či války a nemyslí si, že imigrace obohacuje kultury. V Generation What? se účastníci ankety výrazně odlišili především tím, že ji jako největší problém uvedla jen asi čtvrtina z nich. Častěji než imigrace se v jejich odpovědích objevovaly nejistota a životní prostředí.

V otázce šátků je mladá generace v podstatě rozdělena na poloviny. Lidem z Generation What? ale na rozdíl od výzkumu šátek nevadí s dvoutřetinovou většinou.

Důvěra: armáda a policie si polepšila, média soustavně klesají

Obecně v Česku dlouhodobě silně převládají kritické postoje zejména k politické sféře. Hlavně na úrovni celostátní politiky jsou instituce i jednotlivci přijímáni s nedůvěrou a skepsí.

Armáda ČR

Od 90. let minulého století se z hlediska důvěry výrazně zlepšila pozice armády, policie a v menší míře i soudů a také bank. U médií, jež dlouho patřila k nejpozitivněji hodnoceným, nastal v posledních několika letech dosud pokračující trend poklesu důvěry.


Tradičně špatně, po schválení restitucí v roce 2012 ještě hůře než v minulosti jsou na tom z hlediska důvěry církve.

Pokud jde o mladou generaci, od ostatních věkových kategorií se obvykle liší jen zvýšenou nerozhodností, o politiku se mladí starají a zajímají mnohem méně. Ve sféře médií se věk projevuje v případě internetu, jemuž mladí lidé důvěřují mnohem častěji než starší generace.

Nadpoloviční většina mladých nemá vůbec důvěru v politiku. Ti, kdo by v politiku měli „naprostou důvěru“, se v Česku jako měřitelná skupina ani nevyskytují.


Médiím „naprosto“ důvěřuje jen jeden ze sta. Důvěra mírně stoupá s přibývajícím věkem a je o něco vyšší mezi muži než mezi ženami. Také v případě médií jde pokles důvěry ruku v ruce se sílícím pocitem, že politici jsou zkorumpovaní.

Co je štěstí? Internet, knihy a mobil


Čtvrtina mladých lidí by nemohla být šťastná bez televize. Výrazně odlišná je situace v případě internetu, bez kterého by se neobešla polovina.

Knihy by více scházely ženám, lidem s vyšším vzděláním a těm, kterým by chyběly i noviny nebo internet, ale ne televize. S absencí mobilu by se hůře vyrovnávaly ženy, lidé s nižším vzděláním a ti, jimž by chyběly televize, noviny či internet.

čtení

Nadpoloviční většina dotázaných reprezentativního výzkumu sice uvedla, že by mohla být šťastná i bez mobilu a internetu. To ale na druhé straně znamená, že necelá polovina je na nich natolik závislá, že by se bez nich obcházela jen nerada a bez nich by ani šťastná být nemohla.

Pouze menšina lehce nad jednu třetinu by se těžko smiřovala s absencí automobilu. Následuje antikoncepce, bez níž by prý mohly být šťastny dvě třetiny dotázaných, a nezdravé jídlo.

„Nepostradatelnost“ televize stoupá s věkem respondentů a je zřejmé, že její éra je minulostí. Přitom u novin, které si udržely okruh uživatelů, se podobné rozdíly podle věku neobjevují.

Vztahy? Přátelé vítězí nad láskou, sexem i dětmi


K flirtu zadaných se podstatně benevolentněji staví muži. Tolerance poměrně výrazně stoupá s věkem, když do 29 let benevolence tvoří jen menšinu, zatímco po třicítce lidé k flirtu přistupují převážně shovívavě.

Výrazná většina mladých lidí by podle svých slov nemohla být šťastná bez přátel, lásky, sexu či dětí. Nové technologie, o kterých byla řeč, hrají podstatnou roli právě ve vztazích, na jejichž utváření a kvalitu mají mimořádný dopad.

Přátelé jsou pro mladou generaci o něco důležitější než láska, sex a zejména děti. Pořadí je ale je vždy provázeno velkými rozdíly z hlediska věku. O svatbě sní častěji mladé dámy (57 %) než muži (45 %).

autor: jaw
Spustit audio