Fungovat to jako v Německu, jezdil bych vlakem raději než autem, sní vozíčkář David

Do Liberce dřív jezdil David Drahonínský pracovně, teď občas na návštěvu za kamarádem Jakubem Fischerem, který ho jako asistent trenéra doprovázel na paralympijských hrách v Tokiu. „Liberec je hezký kraj, ale pro mě s vozíčkem to není úplně ideální,“ říká.

Jaký je jeho vztah k vlakům? „Má to rub i líc. Jedna stránka jsou hezké zážitky. Studoval jsem v Německu, tam je vlaková doprava pro vozíčkáře velmi ‚friendly‘ (přátelská, pozn. red.). Bylo tam vše bezbariérové, za rok a půl života jsem nenarazil na žádný problém,“ vzpomíná.

Nemusel totiž jako vozíčkář dopředu hlásit drahám, že pojede. „Přijel jsem jen s časovým předstihem a všechno bylo v pohodě. To bohužel o přepravě v České republice nemůžu úplně tvrdit,“ zamýšlí se.

„Ale mám i dost pozitivních zážitků z Česka,“ dodává rychle. „Jednou se mi třeba stalo, když jsem studoval v Německu, že se mi rozbilo auto a musel jsem řešit dopravu do školy. Přijel jsem do Holešovic na nádraží, řekl jsem, že jedu do Berlína, a paní řekla, že ‚není problém‘, zorganizovala obsluhu na plošinu, naložili mě do vlaku,“ popisuje.

„Pak tedy nastal trošku zádrhel, když jsem přijel do Berlína, že mě z toho vlaku neměl kdo vyložit. Tenkrát se mnou cestoval jeden německý voják a ještě dva silní chlapi, ti mě z vagónu vyndali,“ líčí příběh, který ještě pokračoval cestou dalším vlakem do Frankfurtu nad Odrou, kde David v té době studoval vysokou školu.

David Drahonínský při rozhovoru s redaktorem Pavlem Petrem|foto:Jaroslav Hoffmann

Dostat se do českého vlaku není pro vozíčkáře jednoduché. „Když na nádraží mají funkční mechanickou plošinu, kterou přivezou, tak to zvládám sám, v pohodě, nemusím mít s sebou nikoho dalšího. Popravdě, kdybych věděl, že to v Čechách funguje jako v Německu, tak bych vlakem jezdil daleko radši než autem,“ říká a přidává zkušenost, kdy si cestu vlakem dopředu objednal, nikdo mu však rezervaci plošiny nepotvrdil a tak musel řešit jiný způsob dopravy.

Jak tahle cesta nakonec dopadla? Kde všude po světě se David Drahonínský vlakem podíval? Má v Čechách oblíbenou trať nebo místo, kam se třeba může vlakem vydat? A jaká byla paralympiáda v Tokiu, která se konala v „covidové“ době? Poslechněte si záznam rozhovoru.