Financování politických stran

11. duben 2002

Kdy jindy by se mělo mluvit o financování politických stran než právě teď před volbami. A proto přišel vhod váš dotaz, který se právě této věci týká. Strany a hnutí dostávají, některé více, jiné méně, dary od sponzorů, peníze mají i od svých členů ve formě příspěvků a kromě ty nejúspěšnější z nich financuje i státní rozpočet. Poslední možnost má ale přesně zákonem vymezená pravidla.

V porovnání s tím, co stát každoročně vydává na různé více či méně důležité účely, nás samotné politické strany vyjdou docela levně. Ze sedmisetmiliardového rozpočtu dostávají jenom velmi malou část. Jinak řečeno v běžném roce na ně každý z nás připlatí padesátikorunou a když je volební rok, jako ten letošní, tak rovnou stovkou.

Ježek: Ve státním rozpočtu na letošní rok je pro politické strany připraveno, jako příspěvek, 513 miliónů korun a na úhradu volebních nákladů 553 milióny korun. Politické strany si tedy mezi sebe rozdělí miliardu.

Říká Václav Ježek z ministerstva financí, které má příspěvky stranám na starosti. Z toho vyplývá, že strany a hnutí, pokud ve volbách alespoň trochu uspějí, se mohou těšit na peníze od státu.

Ježek: Každá z politických stran po parlamentních volbách, která dosáhne nejméně jedno a půl procento z celkového množství platných hlasů, dostává za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu sto korun.

Nemusí se ale dostat do parlamentu. Ty strany a hnutí, které uspějí v očích voličů ještě více a mají své zástupce ve sněmovně nebo senátu, pak každoročně dostávají další peníze od ministerstva financí.

Ježek: Příspěvek za mandát jednoho poslance nebo senátora je 900 tisíc korun ročně.

Už před dvěma lety byla vůbec poprvé zvolena krajská zastupitelstva. A ani tady nepřijdou strany a hnutí zkrátka.

Ježek: Politické strany, které mají zástupce, který je zvolen do krajského zastupitelstva, dostávají na něho každoročně 250 tisíc korun.

Na peníze ze státního rozpočtu mají strany a hnutí sice nárok, ale za určitých okolností je přece jen nemusí dostat.

Ježek: Jsou závislí, jak věrohodnou a úplnou výroční zprávu předloží Poslanecké sněmovně. Jestli sněmovna zjistí, že je zpráva neúplná, vrátí ji. Po dobu, než se vše napraví, Ministerstvo financí platby pozastaví.

Peníze ovšem nepropadnou a v případě, že strana dá svou zprávu do pořádku, dostane peníze zpětně. Strany se silným zastoupením v parlamentu, jako jsou dnes ODS a ČSSD dostanou každý rok asi 120 milionů ze státního rozpočtu a středně silné, to znamená lidovci, Unie svobody a KSČM mezi padesáti až sedmdesáti miliony korun.

autor: alh