Favorité, speciální triky i filmové zjevení. Poslouchejte seriál Radiožurnálu o 31. ročníku Českého lva!

Normalizace v Československu nebo televizní studio. Seriálům ČT konkuruje v nominaci na Českého lva téma nebezpečí internetu

„Jaký je rozdíl mezi Brnem a jogurtem? V jogurtu je kultura.“ To je jedna z hlášek z komediální série Dobré ráno, Brno!, za který letos dostal nominaci na výroční cenu Český lev režisér Jan Prušinovský. O skleněnou sošku budou usilovat celkem tři seriály, dva jste mohli vidět v České televizi a jeden na platformě Voyo.

Prostředí televizního studia je svět sám pro sebe. Alespoň v seriálu Dobré ráno, Brno!, který ukazuje, co se děje ve štábu, když zrovna kamery míří jinam. Nápad na komedii z prostředí televizního studia přišel za Prušinovským, když byl sám hostem ranního pořadu.

„Ptali se mě na seriál Most. Mě spíš zajímalo, co se děje, když vstup skončí. Člověk má třeba dvacet minut, tak jsem tam chodil. Nikdo se mně moc nevšímal. Kouknul jsem se, co se děje v produkci, jestli se na ti lidé koukají,“ vzpomínal režisér v loňském rozhovoru pro Radiožurnál.

„Něco tam pekli. Přišlo mi fakt dobrý, že jsem poprvé viděl ten kuchyňský pult z druhý strany, co má ten kuchař pod sebou. V něčem mi to přišlo strašně komické,“ doplnil Prušinovský.

Příliš vulgární?

Kolem televizních hvězd se točí také seriál Volha. Hlavním hrdinou pětidílné série z dob normalizace v Československu před rokem 1989 je herec Kryštof Hádek. Ten má v roli Standy Pekárka tři přání: vozit Goťáka, jezdit pro redakci humoru a lidové zábavy a hlavně řídit Volhu.

Některým divákům se podle režiséra Jana Pachla nezamlouvalo, že seriál je vulgární a příliš se točí kolem sexu. Filmař rozhodnutí ale obhajoval a důvody popsal ve vysílání ČRo před rokem.

„Myslím, že to, co někteří napadají, že je to vulgární a je tam příliš sexu, potvrdila i celá řada historiků, že to tak opravdu bylo. V podstatě je to nějaký odraz doby sám o sobě, že lidem už moc jiného nezbývalo, než dělat si svým způsobem srandu z toho, co se děje. Svým způsobem na to nadávat. Sex, to byl takový únik z každodenního martyria, z té šedi a ze stereotypu ve vleku bolševických pravidel,“ vysvětloval.

Online svět

Na vážnější téma opět vsadil tvůrce Pavel Soukup mladší v seriálu #annaismissing. S kolegy získal už před třemi lety za předchozí sérii Marty is dead prestižní televizní cenu Emmy. V seriálu tehdy vyprávěli o mladíkovi, který se stane obětí kyberšikany.

Stejně tak loňská novinka o mladé hrdince Anně vypráví o nebezpečných zákoutích internetu. Podle producenta Vratislava Šlajera chtěli ukázat, jak vypadá současný on-line svět.

„Snažíme se být aktuální. Snažíme se, aby vizuál filmu bylo to, co je současnost, jak vypadá ten online svět. Náš záměr není edukovat ani vysvětlovat, nám vždycky šlo o rodinu, o zkušenost, o nějaké mystery, detektivku a drama, které se odehrává v reálným a onlinovém světě,“ komentoval tvůrce před půl rokem ve vysílání ČRo, když devítidílný seriál uváděla česká a slovenská kina.

Který z těchto seriálů promění nominaci ve skleněnou sošku Českého lva se dozvímě už v sobotu večer.

autoři: Martin Hrnčíř , job
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.