„Ezošmejdi“ cílí na nemocné a zklamané. Údajně léčivé přípravky, které prodávají přes internet, mohou být i nebezpečné

24. listopad 2023

Jako prodejce zázraků, obchodníky se zranitelností nebo „ezošmejdy“ označuje spotřebitelská organizace dTest prodejce, kteří na internetu a jinde nabízejí doplňky stravy, léčivé přípravky, amulety, talismany, léčivé kameny, hůlky, obrazy... Když pomineme skutečnost, že víra může člověku pomoci, tyto látky a předměty obvykle žádný objektivní účinek nemají. V některých případech ale mohou být nebezpečné, jak varuje vedoucí právního oddělení dTestu Petr Šmelhaus.

„My jsme se vymezovali například proti kratomu. Diskutuje se o něm asi rok. Je to látka, která má prvky návykové látky, je povzbuzující. Byla umisťována do automatů v blízkosti škol a nabízena jako sběratelský předmět. Samozřejmě, že prodejci neprodávali s cílem, aby si to někdo koupil do sbírky, a kupující kupovali s tím, že látku použijí jako doplněk stravy,“ líčí.

Prodávat něco, co se požívá, jako sběratelský předmět, se jeví jako nesmysl. Podle Petra Šmelhause šlo ale o dobře promyšlený paradox. „Pokud si to kupující koupí jako sběratelský předmět, ale pak to použije jiným způsobem, je to mimo kontrolu zákona. I tak jsme se snažili najít cesty, které by vedly k tomu, že takový prodej není dovolen. Dosáhli jsme alespoň toho, že kratom už se teď neprodává v blízkosti škol,“ říká.

To nejdůležitější a nejpodstatnější, co můžeme jako spotřebitelé udělat, je být obezřetní. „Nejlépe se totiž chráníme sami,“ zdůrazňuje právník dTestu. „Budeme-li se chránit ex post, tak většinou už k nějaké újmě došlo. A i když vám v dTestu dáme nějakou radu, je už vždy komplikované svého práva dosáhnout a újmu napravit,“ dodává.

Čtěte také

Takzvaní ezošmejdi podle něj cílí na skupiny, které jsou v tíživé situaci. Na lidi nemocné, zklamané například tím, že lékaři jim už nedokáží pomoci, na osoby sociálně slabé a podobně. „Buďte si toho vědomi a buďte ve střehu. Když dostanete takovou nabídku, komunikujte, dotazujte se lidí, kterým důvěřujeme. A týká-li se to léku nebo nějakého přípravku, který vám má pomoci se zdravím, tak se vždy ptejte lékaře,“ radí Petr Šmelhaus.

Zároveň upozorňuje na to, že evropská legislativa je obecně nastavena tak, aby spotřebitele chránila. „A to před jakýmikoliv riziky. To znamená, že co u nás oficiálně dostanete na trhu, v lékárnách, u toho si můžete být jisti, že obsahuje látky vyjmenované v příbalovém letáku. U toho, co vám předepíše lékař, máte i záruku jeho odborného posouzení,“ ujišťuje.

Naproti tomu údajné léčivé přípravky, které si koupíme na internetu nebo v rámci multilevel marketingu, žádnou takovou zárukou nedisponují. „Tam opravdu nevíte, co obsahují a jak se k nám dostaly. Mohou být neschválené a nebezpečné. Velmi bychom doporučovali, aby si na to lidé dávali pozor a kupovali léky jenom tam, kde mají,“ uzavírá Petr Šmelhaus.

Celý rozhovor s vedoucím právního oddělení dTestu Petrem Šmelhausem si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.