Držitelka několika ocenění Emília Rigová připravuje výstavu, která otevře činnost Centra Romů a Sintů v Praze
Romská vizuální umělkyně Emília Rigová se kromě tvorby vlastních děl věnuje také kurátorské, pedagogické a publikační činnosti. V roce 2011 obhájila doktorát na Akademii umění v Banské Bystrici a o rok později do své tvorby začala zahrnovat i romskou tematiku. Je členkou Evropského institutu Romů pro umění a kulturu, aktivně se zúčastňuje sympozií a výstav romských umělců.
Trnavská rodačka Emília Rigová je už nositelkou několika cen: prestižní slovenské Ceny Oskára Čepana za rok 2018 pro slovenské výtvarníky do 40 let, ceny Roma Spirit za rok 2018 a v Česku získala Cenu Muzea romské kultury za rok 2020. S muzeem už spolupracovala na různých výtvarných projektech a byla také velice cennou členkou poroty pro výběr vítězného projektu na nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Slovo má ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
Jana Horváthová: „Emília Rigová je vycházející hvězda, výtvarnice, která je skutečně ceněná a velmi aktivní, novátorská a je to i velmi perspektivní osobnost. My jsme především potěšeni jako muzeum, že máme tu čest a tu možnost s Milkou spolupracovat, ona teď kurátorsky připravuje naší výstavu, která bude otevírat činnost Centra Romů a Sintů v Praze, moc se na to těšíme. Spolupracuje na tom s kunsthistoričkou Petrou Hanákovou ze Slovenské národní galerie. Takže ona je i velmi aktivní a vyučuje především na Slovensku na výtvarné škole.“
Spolupráce Emílie Rigové s Muzeem romské kultury začala následovně.
Emília Rigová: „V roce 2016, když jsem byla podruhé na sympoziu Jaw Dikh! v polské Černé Hoře, které už léta organizuje Małgorzata Mirga-Tas pro romské i neromské výtvarníky, tam tehdy muzeum přijelo navštívit hlavně Gošu (Małgorzatu), přijelo na její pozvání. Tehdy jsem poprvé byla s lidmi z muzea, kteří s námi dělali různé rozhovory a tak. A potom v roce 2017 jsem byla už i na sympoziu, na 5. setkání romských umělců, které organizuje Muzeum romské kultury, ale toto sympozium mělo specifickou spolupráci s Ladislavou Gažiovou a bylo to takové setkání před výstavou Vesmír je černý, která byla otevřená v Moravské galerii v roce 2017.“
Jak už zmínila ředitelka muzea, Emília Rigová připravuje výstavu, která bude letos otevřena v pražském Letohrádku Kinských, takzvaném Musaionu. Představí výtvarné umění romských autorů i díla inspirovaná romskou tematikou.
Emília Rigová: „Dopředu bych o tom velmi nerada vyprávěla, ale můžu říct, k čemu jsem sklouzla i s tou druhou kurátorkou Petrou Hanákovou. Chtěly bychom, aby po navštívení té výstavy, která potrvá dva roky, se lidem do paměti vryla nějaká jména ať už neprofesionálních či profesionálních výtvarníků z naší lokality Česka a Slovenska. Chtěla bych, aby nám vešlo do povědomí alespoň pár jmen, aspoň tři-čtyři jména. Myslím to všeobecně, když se řekne Muzeum romské kultury. Každá kultura vychází z insitní kultury, platí to v Česku i na Slovensku, a chtěla bych, aby do povědomí vešlo pár romských jmen, která tady byla a o kterých nevíme. Tam bude směřovat poselství té výstavy.“
Zajímalo mě ještě, kde Emília Rigová žije a pracuje.
Emília Rigová: „Před březnem 2020, tedy před příchodem pandemie, bych Vám řekla, že žiji jako nějaký kočovník, žila jsem převážně ve svém autě nebo v letadle, hodně jsem cestovala, ale teď jsem usazená na Slovensku, primárně buď v Banské Bystrici anebo v Trnavě. Takže po dlouhé době už zakořeňuji – věk už na to mám. Působím jako pedagožka na katedře výtvarné kultury Univerzity Mateja Béla v Banské Bystrici na Pedagogické fakultě. Kromě toho stále hodně tvořím různé věci. A například na té katedře jsme spolu s Danielou Kováčovou v roce 2019 založily Kabinet romského umění a kultury.“
Tento kabinet nabízí mezioborový prostor mapující z různých perspektiv bohatost současného romského umění a kultury.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.