Domov na Praze 7 našlo 25 uprchlických rodin z Ukrajiny

„Lidem, kteří se dočasně nebo trvale zdržovali na Praze 7, jsme pomohli s ubytováním, s výukou. Měli jsme tam adaptační skupiny, které byly propojeny s odborem školství a s odborem sociálních věcí, příp. s OSPOD, pokud bylo potřeba,“ říká vedoucí odboru sociálního začleňování MČ Praha 7 Kateřina Laskovská a dodává, že se podařilo ubytovat 25 rodin. Ve většině případů šlo o matky s dětmi, kterým byla směřována i potravinová pomoc:

Na Praze 7 se také díky speciálnímu zápisu pro ukrajinské děti podařilo umístit školáky do škol, stejně tak předškolní děti do mateřských škol. Více mluvčí MČ Prahy 7 Martin Vokuš:

„Jedná se zhruba o 250 školáků a zhruba o 40 předškoláků. I nadále zachováváme provoz třech adaptačních skupin, které jsou určeny pro menší děti, které se zatím nedostaly ani do mateřské, ani do základní školy.“

„Díky tomu, že se intenzivně věnujeme navyšování kapacit škol a školek, dokážeme stále pomáhat. Věnujeme se českým dětem, ale i těm, které prozatím stále zůstávají v ČR a přihlásily se, že s námi budou absolvovat již započatý školní rok.“

Podle Laskovské měli uprchlíci z Ukrajiny včetně dětí během prázdnin několik možností naučit se česky, nebo si znalost češtiny vylepšit:

„Přes léto probíhaly intenzivní kurzy českého jazyka pro děti a jejich rodiny, třeba formou táborů. Celé to pořádala naše městská část.“

A Martin Vokuš dodává: „Snažíme se pomáhat úplně všem. Nerozlišujeme, zda se jedná o české nebo ukrajinské děti. Spolu s hlavním městem zahajujeme několik podpůrných programů pro všechny, kteří se dostávají do nouzové situace se současným zvyšováním cen energie, atd. Do toho pochopitelně spadají i lidé, kteří tady žijí a jsou původem z Ukrajiny. Kdokoliv se na Praze 7 dostane do nouzové situace, může se na nás obrátit.“

Vedoucí odboru sociálního začleňování Kateřina Laskovská poukazuje na nezastupitelnou roli neziskového sektoru, který v pomoci ukrajinským uprchlíkům sehrál klíčovou roli.

„Velké poděkování patří neziskovému sektoru. Pomohli například v péči o romské uprchlíky, se kterými se obtížně komunikovalo a bylo těžké sehnat pro ně tlumočníky v maďarštině, ukrajinštině nebo romštině.“