Díky slovenskému Projektu Domov si rodiny z chudých romských osad svépomocně staví nové domy. Získal cenu SozialMarie
Rakouská Nadace Unruhe každoročně v květnu udílí cenu SozialMarie projektům, které přináší inovace v sociální oblasti. Hlásit se mohou nápady z pěti zemí včetně Česka. Na prvním místě se letos umístil slovenský Projekt Domov, díky němuž si rodiny z chudých romských osad mohou postavit nové domy.
Slovenskou organizaci Projekt Domov založily v roce 2016 dvě neziskovky: Člověk v tísni a Združenie Pre lepší život. Díky ní si marginalizované rodiny budují nejen nový domov, ale i nový život, jak vysvětluje Marián Zeman.
„Výstavba domů je výsledný produkt, ale v zásadě jde o integraci prostorově a sociálně vyloučené romské komunity do společnosti pomocí svépomocné legální výstavby vlastního bydlení. Přes zlepšení podmínek bydlení se snažíme romskou komunitu integrovat do společnosti, protože máme za to, že bydlení jim výrazně pomůže zlepšit si životní podmínky a zabezpečit, aby jejich integrace byla vůbec možná. Ty podmínky, ve kterých dnes žijí, jsou velmi těžké, častokrát jsou bez pitné vody, toalety, elektřiny. To jsou všechno věci, které jim znemožňují integraci. My jim pomáháme postavit si vlastní bydlení, zlepšit si životní standart, začlenit se.“
Práce Projektu Domov se netýká jen výstavby domů, ale má vícero fází.
„Zahrnuje sociální práci, kdy s tou komunitou nejdřív pracujeme, vzděláváme ji, a následně jí pomáháme postavit si vlastní bydlení. Samozřejmě si vybíráme lidi, kteří v procesu přípravy, vzdělávání a sociální práce vyhodnotíme jako vhodné kandidáty, kteří to opravdu zvládnou, protože ne každý dokáže tu samotnou výstavbu absolvovat, není to nic jednoduchého.“
Nové domy rodiny rozhodně nedostávají zadarmo.
„Ten domeček není žádná vila, jde o domy s rozpočtem do 12 tisíc Euro. V té první fázi, kterou jsme začali realizovat v roce 2016, byly rozpočty nižší, bylo to okolo 10 tisíc euro. Část peněz si naši klienti naspoří během té roční přípravné fáze, kdy je finančně vzděláváme a učíme je šetřit si. A zbytek jim půjčí banka, to znamená, že dostanou úvěr jako majoritní společnost, který potom následně splácejí, jako běžný občan splácí svou hypotéku.“
Minimální výše měsíčního spoření je během přípravné fáze 50 Euro.
„Máme za to, že pokud ten člověk nemá měsíční 50 Euro, tak nebude zvládat následně splácet úvěr, který mu zabezpečí tu výstavbu. Samozřejmě je to dobrovolné, ty peníze jsou jejich, můžou si spořit i víc, záleží na tom, jaký cíl si ti lidé stanoví. Když chtějí mít kvalitnější bydlení a dokáží si víc spořit, tak mohou, pokud ne, tak minimálně 50 Euro. Jde nejen o to, že si našetří peníze, ale také musí ukázat bance, že jsou do budoucna schopní pravidelně disponovat s penězi, které budou umět použít ve fázi splácení úvěru. Takže to nahrazuje zkoumání bonity klienta.“
Na stavbě domů klienti také sami pracují.
„Ten nízký rozpočet neumožňuje žádné velké subdodávky kromě těch částí domu, které nevyhnutelně musí realizovat subdodavatelé, protože to jsou vysoce odborné práce. Snažíme se co nejvíc klienta zapojovat do samotné výstavby, jednak s cílem, aby ta výsledná cena byla pro něj co nejnižší, aby co nejvíc ušetřil. Ale zároveň to má i další aspekty, jeden z nich je to, že ti lidé se tím učí pracovat, učí se stavební zručnosti, kterou později budou moci uplatnit na trhu práce. Takže když se naučí zdít, omítat, betonovat, osazovat okna apod., tak si pak spíš najde místo na trhu práce. A v neposlední řadě ti lidé získají k tomu domu úplně jiný vztah, než když jim to někdo postaví na klíč anebo přidělí jako nájemní byt.“
Klienti si tedy vše zaplatí sami z našetřených peněz, z úvěru, nebo si to odpracují.
„Co dostávají od naší organizace a ode všech, kteří jsou zapojení do toho procesu, je jen asistence a pomoc, aby celým tím procesem prošli od toho prvotního spoření až po kolaudaci a následné splácení úvěru.“
Projekt Domov zatím působí na východním Slovensku, kde například v obci Rankovce před dvěma měsíci pomohl zkolaudovat 14 rodinných domů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
