Daniel Raus: Černobyl jako varování
Včera si svět připomínal černobylskou tragédii. Jaderná elektrárna měla původně sloužit 30 nebo 40 let, před sedmadvaceti lety ale explodovala, což tehdejší sovětský režim zpočátku tajil. Bylo to ale za vlády Michaila Gorbačova, který nakonec informace poskytl. Na Ukrajině jsou důsledky katastrofy dodnes živé.
Když navštívíte muzeum Černobylu, pochopíte, jak hluboce tato tragédie zasáhla ukrajinský národ. Chodíte po podlaze, dovezené z elektrárny, díváte se na pomůcky záchranářů, fotografie těch, kdo v osudnou noc nastoupili do směny. Scenérie zpřítomňuje kritické okamžiky.
Expozice ukazuje čtveřici reaktorů, důsledky havárie, a duchovní přesah, který Ukrajinci dodnes vnímají.
Průvodkyně uvádí, že k havárii došlo ve čtvrtém bloku v noci 26. dubna 1986. Stojí pod hodinami, na kterých se zastavil čas. Navěky ukazují jednu hodinu a dvacet tři minut po půlnoci. Následují fakta o zbytečném experimentu, který se stal prokletím oblasti na mnoho let. V kritickém okamžiku bylo v elektrárně 200 lidí. Dalších 300 právě budovalo pátý a šestý blok.
Speciální monitor ukazuje večer a přicházející noc. Nad elektrárnou se stmívá, všechno je klidné, jsou to poslední okamžiky před výbuchem. Pak se objeví záblesk a požár. Spouští se sirény.
Průvodkyně říká, že tragédie měla mnoho příčin. Hlavně konstrukci bloků, samotný experiment a fatální chyby obsluhy. Na monitoru se rozednívá, klid je hrozivý, a vy můžete sledovat, co ze čtvrtého bloku zůstalo.
Po výbuchu začala evakuace obyvatel. Někteří odmítli odejít, můžete je vidět na fotografiích. Většinou starší lidé, invalidé a veteráni 2. světové války. Vystěhování se báli víc než radiace.
Dohromady jich bylo 113. Potom se vrátili další. Mrtvá zóna je území v okruhu třiceti kilometrů. Před vámi jsou okna z opuštěných domů a věci ze země nikoho. Následují díla umělců, vytvořená pod dojmem tragédie. A v poslední místnosti velká loď, plná hraček.
Jsou to dárky dětí dětem - těm, které zahynuly. Na čelní stěně pak vidíte stovky dalších. Tváře dětí, kterým Černobyl navždy změnil život. Mezi nimi končí expozici monitor se záběry naprosté zkázy. Hlas čte úryvek z biblické knihy Kazatel.
Slunce vychází, slunce zapadá, ... v paměti nelze podržet věci minulé ... nezůstane památka pro ty, kdo přijdou potom.
Pro Radiožurnál Daniel Raus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
