Čtyři žháři z Vítkova dostali výjimečné tresty 20 a 22 let
V Česku dnes padl jeden z nejpřísnějších rozsudků nad příznivci krajní pravice. Ostravský soudce vyměřil žhářům z Vítkova výjimečné tresty. Tři z nich stráví ve vězení dvaadvacet let, čtvrtý pak o dva roky méně.
Mladíci loni v dubnu vhodili do domu romské rodiny ve Vítkově zápalné láhve. Soud poslal Davida Vaculíka, Jaromíra Lukeše i Ivo Müllera na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou. Václav Cojocaru dostal o dva roky méně. Rodině malé Natálky a pojišťovně navíc musejí odsouzení zaplatit odškodné v celkové výši přes sedmnáct milionů korun.
„Atmosféra v soudní síni byla opravdu napjatá. Obžalovaný Jaromír Lukeš si přišel vyslechnout rozsudek v tričku s nápisem Ragnarök, odkazující na poslední bitvu mezi dobrem a zlem v severské mytologii,“ informovala ze soudní síně Krajského soudu v Ostravě reportérka Andrea Čánová.
Výroku soudu přihlížela i matka malé Natálky a další zástupci rodiny. Anna Siváková je s tresty spokojená, útočníkům ale neodpouští: „Nikdy v životě jim nebudu schopna odpustit to, co nám udělali. Nečekala jsem, že budou rozsudky tak vysoké, ale jsem za to ráda.“
Podle soudce Miloslava Studničky, který četl zdůvodnění rozsudku, měli Vaculík, Lukeš a Müller již v minulosti problémy se zákonem, útok navíc plánovali. Václav Cojocaru měl před útokem čistý trestní rejstřík a k ostatním se přidal až na poslední chvíli, proto dostal o dva roky nižší trest.
„Při ukládání trestu bylo zejména přihlíženo k tomu, že akce byla naplánována, dům byl vytipován, jednalo se o naprosto neobvyklý brutální útok,“ uvedl mimo jiné soudce v hodinovém odůvodňování rozsudku.
„Zajímavé rozhodně bylo, když soudce řekl, že mu žhářský útok ve Vítkově připomíná Křišťálovou noc, kdy byli v nacistickém Německu oběťmi Židé. Soudce zdůraznil, že obhajobě mladíků vůbec neuvěřil. Podle něj museli vědět, že je dům obydlený,“ dodala Čánová.
Všichni čtyři odsouzení se na místě proti rozsudku odvolali, státní zástupkyně i poškození si ponechali lhůtu na rozmyšlenou. Případ tak bude projednávat vrchní soud v Olomouci.
Odstrašující případ
Státní zástupkyně Brigitta Bilíková byla s rozsudkem spokojená: „Zcela určitě je to věc, která přesahuje běžný kriminální případ. Jsem potěšena, že soud to vidí stejně. Myslím si, že by to mohlo mít velký vliv na generální prevenci. Samozřejmě nepředpokládám, že by jakékoliv projevy extrémistů nebo extrémisticky smýšlejících lidí skončili.“
Podle obhájce Ladislava Myšáka je rozsudek naopak zbytečně přísný: „Myslím, že si ne všichni uvědomují, že se nejedná o nic míň, než o sociální popravu těch mladých hochů.“
„Celé trestní řízení nemůže být nahlíženo z pocitového hlediska. Nahlížíme na to z pohledu právního. Z tohoto pohledu s trestem ani s právní kvalifikací nesouhlasíme. I proto jsme se odvolali,“ uvedl pro Český rozhlas obhájce jednoho z odsouzených, Jaromíra Lukeše, Pavel Pěnkava.
Podle něj postaví své odvolání na tom, co již zmiňovali v závěrečné řeči, tedy že Lukeš ani ostatní nešli do Vítkova se záměrem vraždit, se záměrem úmyslně někoho usmrtit. I proto pro svého klienta požadoval trest za obecné ohrožení, které má sazbu 3 až 8 let.
„Všeobecně se dá říci, že rozsudek je velmi precedentní. Poprvé padl přísný trest, který ale ještě není pravomocný. Musíme si počkat, jak rozhodne vrchní soud. Je to ale dobrý signál pro další potencionální pachatele, kteří by se chystali provést podobný čin,“ uvedl Markus Pápe, publicista, zmocněnec rodiny postižené žhářským útokem ve Vítkově.
Podle Pápeho tresty odpovídají závažnosti jejich činu: „Způsob útoku, modus operandi, je dokladem toho, že se nejednalo o nějaké začátečníky, že to nebyla žádná spontánní akce. Je to také potvrzení toho, že se zde léta něco zanedbávalo. Kompetentní orgány si nevšimly, že vzniká organizovaná skupina, která je schopna takový čin provést. Bohužel muselo dojít k tomuto činu, aby se stát vzpamatoval a začal se bránit.
Ultrapravice v útlumu?
„Domnívám se, že se nyní bude velmi intenzivně řešit, zda je výše trestu odpovídající či ne. Je to ale velmi zřetelný signál toho, že naše soudy jsou schopny dávat za prokazatelně rasově motivované trestné činy vysoké tresty, což se doposud nedělo. I to je pravděpodobně důvod toho, proč nakonec k takto dramatickému útoku došlo. Samozřejmě se totiž nejednalo o první podobný útok, těch bylo v oblasti v minulosti více. Uvidíme, jak se s tím soud vypořádá,“ uvádí odborník na extremismus Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a dodává:
„V krajně pravicových kruzích je případ velmi bedlivě sledován, je samozřejmě považován za nespravedlivý, s předem jasným výsledkem. Nicméně si myslím, že na ni nebude mít veliký vliv, a to i proto, že krajně pravicová scéna je nyní v útlumu. Případ tedy jen podpoří onen útlum, který je vidět v posledním roce, roce a půl.“
„Útok souvisel především s extrémní aktivitou krajní pravice, která probíhala rok a půl před tímto útokem. Tehdy například neonacistické bojůvky útočily na romské sídliště v Litvínově, jen shodou okolností jim v tom policie zabránila,“ souhlasí Klára Kalibová z občanského sdružení In Iustitia a pokračuje:
„Zároveň dlouhodobě nedocházelo ke stíhání krajně pravicových aktivistů. Neonacistické hnutí se stávalo sebevědomější a chtělo posunout svojí aktivitu někam dál. Výsledkem byl právě žhářský útok ve Vítkově.“
Podle Kalibové rozsudek může na druhou stranu vést k tomu, že se krajní pravice více semkne: „Určitě se budou alespoň dočasně měnit postupy jednotlivých extremistických aktivistů, více si budou hlídat svoji vzájemnou komunikaci, budou více opatrní. Podle mého názoru to ale bude pouze dočasné, jen než opadne první vlna obav z případného trestního stíhání a oni si přestanou znovu dávat pozor.“
„Tento konkrétní případ ovšem nezměnil xenofobní přístup široké veřejnosti. Vycházím například z předvolební kampaně, ve které všechny strany, snad až na Stranu zelených, používaly xenofobní až rasistické výroky. Lidé se pozastavovali nad zraněním malého dítěte, otázkou ale je, co by se stalo, kdyby byl obětí romský teenager,“ podotýká Kalibová.
Odsouzení muži loni v dubnu vhodili zápalné láhve do domu romské rodiny v Ostravském Vítkově. Tři z nich do oken hodili tři zápalné láhve, čtvrtý čekal v autě. Při útoku byli vážně zraněni tři lidé, nejvážněji tehdy ještě ani ne dvouletá Natálie.