Covid-19 a nezaměstnanost: Jak se vývoj epidemie v ČR projevuje na pracovním trhu?

„K 30. 9. letošního roku evidoval Úřad práce celkem 277.015 uchazečů o zaměstnání. Meziměsíčně se jedná o pokles o více než 2.060 osob. V meziročním srovnání pak počet nezaměstnaných vzrostl o zhruba 75.100 lidí. Letošní zářijová hodnota byla nejvyšší od roku 2017, kdy bylo bez práce celkem 285.000 lidí. Podíl nezaměstnaných osob zůstal na 3,8%.“

Paní Beránková, kolik je nově registrovaných nezaměstnaných během září? Došlo ve srovnání s předchozím měsícem k jejich nárůstu?

„Nezaměstnanost v září stagnovala, ale absolutní počet uchazečů o zaměstnání klesl. Z evidence Úřadu práce odešlo více lidí, než se do ní přihlásilo. Celkově během koronavirové krize, tedy od března do konce září, vzrostl podíl nezaměstnaných osob pouze o 0,8%. Od července se drží na úrovni 3,8%.“

O jaké profese mají zaměstnavatelé zájem?

„Zájem mají především o zaměstnance dělnických profesích, o pomocné nekvalifikované zaměstnance a o kvalifikované řemeslníky.“

O jaký způsob práce byl ze strany klientů během září největší zájem? Preferovali spíš práce z domova nebo na zkrácený úvazek? A naopak, o které pracovní nabídky nejevili zájem?

„O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají lidé, kteří pracovali napříč všemi obory. Často na pracovní poměry po dobu určitou. Mezi nově příchozími jsou například pracovníci z oblasti služeb, zejména z veřejného stravování, dále z maloobchodu, velkoobchodu, hotelnictví, dopravy, ale také agenturní zaměstnanci.“

„V současné době zaznamenává Úřad práce zvýšenou poptávku po pracovních příležitostech, ve kterých je možnost práce z domova, zkrácené pracovní doby či sdíleného pracovního místa.“

Lze předpokládat, že se v některých regionech vlivem lockdownu nezaměstnanost během října zvýší? Popřípadě dá se z minulé zkušenosti předpokládat, která zaměstnání jsou nyní ohrožena?

„S největší pravděpodobností můžeme v krátkodobém horizontu - to znamená v průběhu jednoho až dvou měsíců - očekávat přetrvávající stagnaci popřípadě mírný nárůst počtu nezaměstnaných. Z dlouhodobějšího hlediska pak může dojít k nárůstu nezaměstnanosti, kdy se na přelomu roku potkají sezónní vlivy, například ukončení sezónních prací, dohod na dobu určitou a podobně. Klíčovým bude také vývoj epidemie v České republice. Délka lockdownu může mít nesporné dopady na hospodářskou a následně i personální situaci. Celkovou situaci na trhu práce stále ještě významně ovlivňují vládní kompenzace směrem k firmám, respektive k zaměstnavatelů.“