Co přinesla cesta papeže Františka po Svaté zemi?
Papež František podnikl minulý víkend bedlivě sledovanou cestu po Blízkém východě. Během ní pozval izraelského prezidenta Šimona Perese a předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse do Vatikánu na jednání o míru. A jak se mu povedlo naplnit očekávání věřících tří největších monoteistických náboženství?
Papež František chtěl na Blízkém východě vyjít vstříc muslimům a židům a podpořit mezináboženský dialog. Zašel dál než jeho předchůdci a udělal několik nečekaných gest. Snažil se zachovat rovnováhu v izraelsko-palestinském konfliktu a neupřednostnit ani jednu stranu. Přesto se mu občas podařilo obě alespoň trochu rozladit.
Jeho třídenní návštěva v doprovodu argentinských přátel, rabína a muslimského profesora islamistiky, začala v Jordánsku, odkud přiletěl na palestinská území. Byl prvním papežem, jenž navštívil Palestince dříve než Izrael, a místní média si toho patřičně povšimla. Zaskočila je i návštěva Betléma, kde se František neplánovaně pomodlil u bezpečnostní bariéry, která chrání Izraelce před teroristickými útoky, ale Palestinci ji prezentují jako nástroj konfiskace půdy.
Papež však Izraelce nadchnul tím, že uctil památku obětí terorismu na jeruzalémské Herzlově hoře a označil terorismus za „absolutní zlo“, které se nikdy nesmí opakovat. Jako vůbec první papež položil věnec u hrobu zakladatele sionismu Theodora Herzla. Při prohlídce památníku obětem holokaustu Jad Vašem odsoudil nacistickou genocidu a políbil ruku šesti Židům, kteří ji přežili.
Během návštěvy muslimského Skalního dómu na Chrámové hoře v doprovodu velkého muftího vyzval k odmítnutí násilí; a k nelibosti Palestinců zdůraznil nutnost uznat právo Státu Izrael na existenci a nezbytnost jeho bezpečných hranic. Zároveň zdůraznil, že i Palestinci musí mít svůj suverénní stát a žít důstojně a svobodně.
Nakonec nečekaně pozval izraelského prezidenta Šimona Perese a předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse do Vatikánu na jednání o míru – měsíc potom, co zkrachovaly mírové rozhovory pod záštitou Spojených států. Oba představitelé nabídku okamžitě přijali.
Papežova cesta byla i symbolem smíření katolické a pravoslavné církve. František se pomodlil v jeruzalémském Chrámu Božího hrobu s ekumenickým patriarchou konstantinopolským Bartolomějem I., jemuž papež dokonce políbil ruku.
Další premiéru představovala účast libanonského maronitského kardinála Bechary Raïe – Libanonci jsou s Izraelem oficiálně ve válce a nesmějí tam jezdit. Raï byl první libanonský představitel, který Izrael navštívil od roku 1948, navzdory pohrůžkám šíitského hnutí Hizballáh, že jeho cesta bude mít důsledky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
