Chálid Šajch Muhammad

Nejnovější doznání Chálida Šajcha Muhammada se sice prodralo do hlavních zpráv světových médií, ale přísně vzato neobsahuje nic zásadně nového. Hlavní body předchozích výpovědí Šajcha Muhammada o 11. září 2001 se v médiích objevovaly průběžně a lze je dohledat na internetu. Cena víkendového slyšení je v něčem jiném. Za prvé, Šajch Muhammad se tu výslovně a souhrnně přiznal k plánování a organizaci tří desítek útoků na západní cíle. A za druhé, víkendovým prohlášením na Guantánamu se případ tohoto teroristy výrazně posouvá. Byl to nutný předpoklad k tomu, aby mohl být Šajch Muhammad řádně obžalován.

Co má Chálid Šajch Muhammad podle vyšetřovatelů - i podle svých vlastních přiznání - na svědomí?

Plánoval zavraždění čelných amerických politiků jako Billa Clintona či Jamese Cartera. Usiloval o život papeže Jana Pavla II. Chystal atentáty na letadla, a občas si k tomu vybral prostředky skutečně nápadité - jako výbušninu ukrytou v botě. Tyto záměry mu sice nevyšly, stejně jako plány na zničení londýnského Big Benu či amerických mrakodrapů Sears Tower či Empire State Building, ale věžáky Světového obchodního střediska jeho lidé pomocí unesených letadel zničili. A poškodili i Pentagon.

Chálid Šajch Muhammad má prsty v únosu a vraždě amerického novináře Daniela Pearla - kterému únosci v roce 2002 uřezali hlavu a scénu natočili a nabídli veřejnosti. Bývá rovněž spojován s atentátem na tuniskou synagogu a s výbuchy na indonéském ostrově Bali. Pumy v Tunisu i na Bali byly odpáleny v roce 2002; v Tunisu bylo 21 mrtvých, na Bali 202, a v obou případech byli mezi oběťmi i Západoevropané.

Američanům se před čtyřmi lety na poslední chvíli podařilo odvrátit sérii koordinovaných útoků na mosty, benzínové stanice a elektrárny. Mozkem operace byl Chálid Šajch Muhammad.

Výběr terčů naznačuje, že Chálid Šajch Muhammad Západ dobře zná, včetně jeho slabých míst - neboli, v řeči teroristů a odborníků na boj proti terorismu, měkkých cílů. Šajch Muhammad je absolventem Zemědělské a technické univerzity v americkém státě Severní Karolína. Anglicky mluví stejně plynně jako arabsky či balúčsky nebo urdsky - což jsou dva jazyky užívané v Pákistánu, kde má Šajch Muhammad rodinné kořeny. Slabost pro určité rysy západního života ho zřejmě neopustila ani v době, kdy už proti Západu chystal smrtící údery: prý se dlouho nemohl rozloučit s nošením džín a s mimomanželskými sexuálními radovánkami. Ale ideologicky byl v téže době už stejně zaťatý jako vůdce Al-Káidy Usáma bin Ládin.

Podle všeho to bylo právě setkání s Usámou, které koncem 80. let změnilo Šajchu Muhammadovi život. Nebyl jediným ideově bloudícím mladíkem muslimského původu, kterého si Usámovo charisma podmanilo - ovšem Šajch Muhammad mohl zakladateli Al-Káidy nabídnout něco, co těm druhým chybělo - unikátní směsici vysoké inteligence, velkých organizátorských schopností a chladnokrevnosti. Pod Usámovým vedením se stal hlavou vojenského výboru Al-Káidy a hlavním plánovačem jejích atentátů.

Což mu u FBI vyneslo problematickou poctu figurovat na čelném místě seznamu nejhledanějších zločinců.

To vše je ovšem od jednoho březnového dne roku 2003, kdy byl Šajch Muhammad ještě rozespalý dopaden v pákistánském Karáčí, pouhá minulost. Jaká je budoucnost tohoto muže? Nepochybně ho čeká vojenský tribunál. Podmínky jeho práce určuje americký zákon z loňského roku. Podle něj má Šajch Muhammad nárok na dva obhájce, vojenského a civilního.

Za činy, k nimž se o víkendu doznal, mu zcela nepochybně hrozí trest smrti. Na něm by se však muselo shodnout všech dvanáct členů, které má tribunál mít.

Je pravděpodobné, že u Šajcha Muhammada se k takové shodě dospět podaří. A to i přesto, že podle příslušného zákona má Chálid Šajch Muhammad i u vojenského tribunálu nárok na presumpci neviny.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .