Česká a moravská šlechta po roce 1945: Dlouhá tradice i zodpovědnost k panství a lidem
„Zodpovědnost k panství, lidem i křesťanský postoj ke světu byl pro šlechtu nejsilnější motivací, proč po roce 1945 tvořila kulturní mosty v Evropě,“ říká historik Marek Junek. „Šlechtické rody, které emigrovaly, měly většinou na území českých zemí velmi silnou a dlouhou tradici. A právě ta byla jedním z motivů, proč jejich vztah k Československu byl vždycky velmi silný.“
Dvojjazyčná, česko-německá výstava Spolku Adalberta Stiftera vznikla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Post Bellum za podpory Česko-německého fondu budoucnosti a Bavorského ministerstva pro rodinu, práci a sociální věci.
Zástupci české a moravské šlechty se významným způsobem podíleli na vytváření kulturních mostů v Evropě poté, co byli po druhé světové válce nuceni z politických důvodů opustit tehdejší Československo. Významu tohoto působení českých i moravských osobností z řad šlechty se věnuje výstava Moravského zemského muzea v Brně. K vidění je do dubna 2024.
„Z mého úhlu pohledu je to první výstava, která se takto plošně věnuje šlechtě v exilu. Máme samozřejmě pokusy, kdy vznikaly různé monografie věnované jednotlivým šlechtickým rodům. Ale abychom ukázali jejich působení v exilu, vzájemné propojení a kontakty s jinými exilovými organizacemi, ale třeba i s německými spolky anebo s krajanskými organizacemi ve Spojených státech, taková výstava tu opravdu je poprvé,“ doplňuje ředitel Historického muzea MZM.
Související
-
Významné, a přesto zapomenuté. V české historii nalezneme přes dvě stě šlechtických rodů
Během staletí mnohé významné rody vymřely, mnohé patří dnes již mezi zapomenuté. Ty zajímavější připomene nový seriál.
-
Víra byla pro Schwarzenberga důležitá. Přiznával ale, že je mizerný křesťan, vzpomíná Halík
Jaký význam mělo křesťanství pro Karla Schwarzenberga? Poslechněte si debatu Vertikály. Diskutují teolog Tomáš Halík a historik Milan Buben.
-
Za architektem Santinim s rodinou Kinských aneb Z Toskánska do Chlumce nad Cidlinou
V premiérových Výletech s Vltavou za architekturou Jana Blažeje Santiniho provázejí rozhlasové posluchače dva členové starého českého šlechtického rodu Kinských.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.