Čeněk Růžička: Romové perzekuovaní za 2. světové války nebyli dosud spravedlivě odškodněni
V Česku by měla v brzké době vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých a moravských Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by měla jako podklad pro nastavení odškodnění. Podle předsedy Výboru pro odškodnění obětí romského holokaustu Čeňka Růžičky nebyl doposud ze strany Vlády ČR učiněn krok ke spravedlivé kompenzaci majetku, který byl Romům za 2. světové války zabaven.
„Pocházím z původní komunity českých a moravských Romů a Sintů, kteří zde žili za Protektorátu a kterých se týkali nacistické koncentráky a rasová politika nacistického Německa. Překvapilo mě, že to (odškodnění) probíhalo jen z Židů, ale u Romů ne. Rozhodně by to tak nemělo zůstat,“ říká Čeněk Růžička a dodává, že se k odškodnění Romů po 2. světové válce přistupovalo odlišněji než k obětem židovského původu:
„Jak Židé, tak Romové končili v kremačních pecích v Osvětimi, měli stejný osud, poškození z rasových důvodů. U Romů to bylo markantnější, u nich byl rasový důvod explicitní. Přesto se k majetkovým kompenzacím přistupovalo odlišně, u Romů k nim nedošlo vůbec.“
Nejčastěji se Romům za 2. světové války zabavovaly draze vybavené maringotky a zlato, které se v rodinách dědilo po generace.
„V Letech za protektorátu zabavovali maringotky, koně, atd. A nejen že to bylo zabavováno, ale přímo rozkradeno – protektorátní českou policií. Původní čeští a moravští Romové a Sintové měli v maringotkách hodně zlata, hudebních nástrojů a další věci.“
Romové, kteří si těsně po válce žádali o osvědčení, dle zákona č.255/46 Sb., se o svůj zabavený a rozkradený majetek nehlásili.
„O zákoně na odškodnění se dozvěděli, až když bylo pozdě. Přitom platil od roku 1946 a informovat o něm měl Český svaz protifašistických bojovníků. Jenže Romy neinformovali. Na Moravě se tomu začal věnovat pan Holomek, původní čeští Romové o tom nevěděli vůbec. Já se o tom dozvěděl až v roce 1971. Od toho roku jsem to Romům, kteří ještě neměli podanou žádost, jsem ji začal zařizovat. Nejprve rodičům, oba byli v koncentrácích, maminka i v Letech. Vrátili se a vůbec nic neměli. Německo ale Romy vůbec neodškodňovalo, oni se o nic ani nehlásili, protože je to vůbec nenapadlo.“
Se záznamy se během války značně manipulovalo:
„O tom se dnes ví, že třeba letský velitel Janovský a jeho nejbližší z řad českých dozorců s údaji manipulovali, nezapisovali všechno. Záznamy proto jsou, ale neúplné.“
Výbor pro odškodnění obětí romského holokaustu se momentálně zabývá odškodněním majetku Romů po 2. světové válce:
„Výbor pro odškodnění obětí romského holokaustu spolupracuje s Ústave pro studium totalitních režimů. Dva naši historici se zabývají majetkovými újmami, zjišťují, o jaký majetek šlo, a to jak v Sudetech, tak v Protektorátu Čechy a Morava. V Sudetech za kompenzace bude zodpovědné Něměcko.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
