Byla válka v Iráku druhým americkým Vietnamem?
Přesně 20. března 2003 začala spojenecká invaze do Iráku vedená USA. O více než osm let později, 18. prosince, opustil zemi poslední americký konvoj. Za celou dobu se v Iráku vystřídalo 1,5 miliónu amerických vojáků a vojákyň. 4500 z nich padlo, 30 tisíc jich bylo zraněno. Stála válka v Iráku Spojeným státům za to? Uslyšíte v exkluzivní reportáži na Radiožurnálu.
Zbraně hromadného ničení, které údajně vlastnil Saddám Husajn, se nikdy nenašly. Terorismus a Al Káida se v Iráku rozšířily až po invazi v roce 2003, ne před ní. Kromě amerických obětí válka ale také stála – i podle nejkonzervativnějších odhadů – životy přinejmenším 100 tisíc iráckých civilistů. Přinesla obrovské utrpení Iráčanům i rodinám amerických vojáků. Irák se z ní jen těžko vzpamatovává, daňové poplatníky ve Spojených státech přišla na víc než bilión dolarů.
„Do Vánoc budou z Iráku doma!“ slíbil blízkým amerických vojáků v Iráku prezident Barack Obama. Do Spojených států se teď každý den vracejí stovky tátů a maminek, kteří v Iráku sloužili dlouhé měsíce.
Zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Vít Pohanka mluvil s rodinami vojáků i odborníky na veřejné mínění. Ve dvacetiminutové reportáži se ohlíží za konfliktem, který dnes většina Američanů s odstupem považuje za jednu velkou tragickou chybu.
Reportáž uslyšíte na Radiožurnálu v pondělí 2. ledna od 20 hodin. Její zvukovou a textovou podobu včetně videí najdete na zpravy.rozhlas.cz.
Saddám Husajn a mise Armády České republiky
Celým jménem Saddám Husajn Abd al-Madžíd at-Tikrítí byl prezidentem Iráku 24 let (1979–2003). Byl členem strany Baas (Socialistická strana arabské obrody – vznikla v roce 1940 jako arabské sekulární nacionalistické hnutí, které mělo za cíl bojovat proti koloniálním mocnostem). V roce 1968 se po převratu, ve kterém Saddám Husajn hrál významnou roli (a které paradoxně asistovala také CIA), dostala strana v Iráku definitivně k moci. Trvalo to ještě deset let, než se po vynucené rezignaci stávajícího vůdce země – generála Ahmada Hasana al-Bakra – stal Saddám Husajn v červenci 1979 prezidentem.
Když v březnu 2003 do Iráku vstoupila skupina států vedená USA, jedním z hlavním cílů bylo jej zajmout a soudit ho za zločiny proti lidskosti, etnicky i politicky motivované masové vraždy a týrání civilistů. Husajn se ale schoval a spojenci ho zajali až 13. prosince 2003 (o jeho polapení jsme den na to vysílali Radiofórum). Po soudním procesu, který vynesl rozsudek smrti i dalším dvěma prominentům diktátorského režimu, byl Saddám Husajn 30. prosince 2006 popraven.
Vojenského působení v Iráku se účastnila také Armáda České republiky. Od roku 2003 tu do roku 2009 působilo několik kontingentů AČR: vojenské polní nemocnice, vojenští policisté, dále se naši vojáci účastnili Operace koalice mnohonárodních sil (MNF – Multi-National Force) a výcvikové mise sil NATO.
Pro informaci: českoslovenští, respektive čeští vojáci se od roku 1990 až dosud zúčastnili několika misí například v těchto zemích: Afghánistán, Irák, země bývalé Jugoslávie (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Makedonie), Kuvajt a Čad.
Vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu.
Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.
