Byla to parádní jízda, říká k titulu pardubický útočník Jan Kolář

19. duben 2012

Po dvou letech jsou hokejisté Pardubic opět nejlepším týmem domácí Tipsport extraligy. Ve finálové sérii porazili Kometu Brno 4:2 na zápasy, když v posledním utkání zvítězili na ledě soupeře 5:1. Jednou z nejvýraznějších postav pardubické úspěšné jízdy byl útočník Jan Kolář, který v play-off nasbíral 16 kanadských bodů a získal potřetí titul mistra republiky.

Jaké pocity právě teď prožíváte?

Jsem strašně dojatý, hrozně moc to pro mě znamená. Je to vlastně takové vyvrcholení mé kariéry v Pardubicích. Není tajemstvím, že příští sezónu tu asi nebudu a je to pro mě nejkrásnější rozlučka, jaká může být. Jsem šťastný, že jsme byli takovýto tým a mohl jsem být jeho součástí. Byla to parádní jízda, co jsme předvedli! Oslavy budou paráda, ale nejlepší byla ta jízda za vítězstvím. To už nám nikdo nevezme.

V posledním šestém zápase jste porazili Brno 5:1. Jak moc těžké bylo toto utkání?

Soustředili jsme se na obranu, oni měli nůž na krku, museli za tím jít hlava nehlava a my jsme je trestali z protiútoků. Porazili jsme je jejich největší zbraní – obranou. Jim se ten čas hrozně krátil, ztratili klid v koncovce, my jsme to tam perfektně ‘vylehali‘, klobouk dolu před obránci, gólmanem a útočníky, co tam ‘vylehali‘ střel. Měli tam perfektní šance, něco s tím udělat, ale my jsme si to už nenechali vzít.

Zápas byl plný provokací od hráčů Komety. Vy jste ale odjížděli z těch soubojů. Jak jste vnímal, jak to Kometa nezvládala?

To je hokej. Oni dělali, co mohli, snažili se nás vyprovokovat. A my jsme to perfektně ustáli, řekli jsme si, že nikdo prostě nesmí nic oplatit. I kdyby nám měli urazit hlavu, useknout nohy, ruce, tak musíme z těch soubojů odjet. Nechtěli jsme být trestaní, protože přesilovky je mohly zvednout. A i když nějaké měli, tak jsme to zvládli. Nemyslím si, že by v tom byla nějaká zákeřnost, oni prostě zkusili, co se dalo, přitvrdili. Z nějaké nešikovnosti tam vznikly fauly, ale tohle museli zkusit.

Teď sedíte se zlatou medailí na krku, se šampaňským v ruce v kabině plné rozesmátých tváří. Ale kdy vám bylo během finálové série nejhůř?

Určitě na začátku, ten byl hrozně špatný. Oni přišli z těch dvou sérií posilnění perfektním výkonem a přenesli si to do začátku série. Ale my jsme měli pokaždé špatný začátek a ukázala se asi síla týmu, že jsme dokázali zareagovat, hru změnit a dřív nebo později soupeře přehrát. Někdy nám to trvalo kratší dobu, někdy delší. Myslím, že Brno jsme zvládli lépe. Třeba čtvrtfinále jsme honili na poslední chvíli. To bylo takové znamení naší sezóny – byli jsme hodněkrát dole, ale vždycky jsme se vyškrábali zpátky!

Jak dlouhá bude oslava?

Dokud budu stát nebo sedět, dokud budu při vědomí. Ale myslím, že toho asi nezvládnu moc, protože únava je obrovská. Teď vypiji tuto láhev šampaňského a uvidím, co bude dál. Asi mě vzbudí až někde ráno.

autoři: pka , mva
Spustit audio