Africké hrdinky. Stovky let tradované pověsti neznámého kontinentu

Rozhodná a moudrá Ranavalona III.: malgašská královna, která zemřela ve vyhnanství

Nebyla ani dobrým politickým stratégem ani vojenským vůdcem. Přesto se stala symbolem jednoty a národní hrdosti Malgašů. Zprvu uzurpována svým manželem, posléze Francouzi, násilím vytržena ze své země. Na rodný Madagaskar se už nikdy nevrátila a zemřela ve vyhnanství. Přesto zůstává dodnes v srdcích svého lidu. Ranavalona III. – poslední malgašská královna.

Mladá a nezkušená vládkyně

Když princezna Razafindrahety v roce 1883 usedla na trůn, bylo jí dvaadvacet let. Neměla skutečnou možnost chopit se vlády. Moc byla v rukou prvního ministra, který si předchozími sňatky se dvěma královnami upevnil pozici. Den po smrti své druhé ženy pojal za manželku její neteř, princeznu Razafindrahety, která přijala jméno Ranavalona.

Madagaskar byl strategickým místem mezi Asií a Afrikou a skýtal velké přírodní bohatství. A do této napjaté doby vstoupila Ranavalona III. jako nová královna. Dva měsíce před korunovací Francouzi zabrali přístavy Tamatave a Majunga.

Odvetou malgašské vlády bylo vyhnání Francouzů z hlavního města. Takto v roce 1884 ke svému lidu promluvila královna Ranavalona III.: „Odmítám podstoupit jakoukoli část své země. Budu chránit to, co nám podle zákonů patří a co Bůh daroval našim předkům, povedu své vojsko v boji.“

Kapitulace před zbytečným krveprolitím

Roku 1885 se rozhořel další konflikt: Francouzi se vrátili na Madagaskar a vyhlásili zde svůj protektorát. Vnitřní záležitosti země byly přitom ponechány v rukou královny. Její důstojnost a vlastenecký cit jí nedovolily, aby se stala loutkou. Přinutila svého muže, aby se proti francouzskému protektorátu vzbouřil.

Jenže na obranu bylo už pozdě. Francouzi zaútočili. Boj si vyžádal spoustu mrtvých. Když královna viděla krveprolití, jemuž nedokázala zabránit, rozhodla se kapitulovat a přes odpor svého muže nechala vyvěsit nad palácem bílou vlajku.

Když se rozkřiklo, že je královna v zajetí Francouzů, vypuklo krvavé povstání a rozšířilo se do celé země. Královna Ranavalona III. se však snažila situaci uklidnit: „Je to nerovný boj. Mají zbraně a mí lidé umírají, protože nejsou na takovou válku připraveni. Proto jsem se rozhodla vyhlásit mír!“

Vyhnanství v Alžíru: chudá a osamělá

A tak Ranavalona III. ztratila své království: 6. srpna 1896 byl Madagaskar prohlášen francouzskou kolonií. Guvernérem se stal Joseph Gallieni, který od začátku projevoval brutalitu vůči Malgašům, z nichž mnozí převyšovali svým vzděláním francouzské kolonisty.

V očích kolonizátorů byla Ranavalona III. stále nebezpečnou rozbuškou možných střetů. Proto ji dal Gallieni odvézt na ostrov Réunion a nakonec ji vyhnal do Alžíru, aby byla co nejdál.

V alžírském vyhnanství žila bývalá královna pod neustálým dohledem, kvůli živobytí byla nucena prodávat svoje šperky. Takový druh existence ji uvrhl do depresí. Aby se zotavila, povolila jí francouzská vláda kratší pobyty ve Francii, které zneužívala k šíření koloniální propagandy.

Pařížská senzace: první mediální celebrita

Královnina první cesta do Paříže vzbudila senzaci. V tisku vyšlo o jejím pobytu sto článků, takže se říká, že Ranavalona III. byla první francouzskou mediální celebritou. Firma Le Petit Lu dokonce začala vyrábět sušenky s její podobiznou na obalu.

Když vypukla první světová válka, pomáhala Ranavalona III. pečovat v Alžíru o nemocné a raněné. Zemřela náhle, v zapomnění, daleko od své země, 23. května 1917. Bylo jí 56 let. V roce 1938 rozhodla francouzská vláda o převezení královniných ostatků na Madagaskar.

Na podzim roku 2020 byla vrácena i její koruna, do té doby byla k vidění ve Vojenském muzeu v pařížské Invalidovně. Korunu, stejně jako příběh té, která byla její nositelkou, provází dodnes spousta tajemství. Kdo by se chtěl dozvědět víc, nechť sáhne např. po knize konžského autora Kamy Sywora Kamandy: Královna Ranavalona III. Historické drama.

autoři: Lucie Němečková ,
Spustit audio

Související