Olympiáda: trocha vzletu neuškodí...
V noci z pátku na sobotu našeho času odstartovaly XXI. zimní olympijské hry ve Vancouveru. Je to událost, která samozřejmě poutá pozornost i osobností z duchovního světa. Např. katoličtí biskupové oceňují olympijské ideály, protože podporují rovnoprávnost a bratrství všech sportovců, bez rasové, politické a náboženské diskriminace.
Olympiáda - to není jen sport. Je to událost o mnoha dimenzích. Ideály, které má olympiáda zakomponovány do svých základů, kontrastují s realitou, která dnes bohužel také patří ke sportu. Podotýká sportovec tělem - duší a plzeňský biskup František Radkovský.
František Radkovský: „Sport se často stává byznysem, se všemi důsledky: Už jsme se vícekrát setkali s podplacenými výsledky zápasů, s dopingem, s bezohledným bojem mezi hráči, takže to často končí v nemocnici... Zničené stadiony... Fanouškové - to je nebezpečná smečka, která přijede z jednoho města do druhého... to jsou hrozné věci, nemá to se sportem nic společného. Tam jde o to, že se na jedné straně vybíjejí vášně, na druhé straně je to byznys, a na třetí straně je, že ti lidé chtějí dosáhnout výsledků nefér způsobem, i za cenu vlastního sebezničení, protože tak to často končí, ten doping, že... Proti tomu všemu je třeba myšlenku rytířskosti hodně pozvednout, podpořit.“
Josef Hauzar, kancléř Pravoslavné církve v českých zemích, dříve aktivní hokejista a fotbalista, dnes jezdí na kole. Olympijská myšlenka coby esence čestnosti mu imponuje.
Josef Hauzar: „Sport, pakliže se děje čestným způsobem, je velmi významná záležitost, a olympijské hry obzvlášť! A myslím si, že právem se tím zabývá celý svět... A je lepší zabývat se sportem, než brát do ruky zbraň...“
Evangelík Joel Ruml, toho času předseda Ekumenické rady církví, je další v řadě duchovních - sportovců. Na repertoáru má volejbal, plavání a squash.
Joel Ruml: „V pátek vždycky chodíme do YMCY hrát volejbal, a z těch deseti - dvanácti lidí čtyři... pět... jsou vlastně faráři, duchovní. Dokonce i děkan bohoslovecké fakulty s námi chodil, než ho chytly záda...“
Na olympijském hnutí Joel Ruml postrádá jistou flexibilitu - právě v té mimosportovní sféře.
Joel Ruml: „Kdyby dokázali říci: "heleďte, olympiáda je myšlenka ušlechtilá, máme krizi, je Haiti, tak omezíme to a to a to a naspoříme nebo pošleme. To by se mi zdálo, že v tu chvíli se něco živého do toho promítá.“
Olympijské hry, to je obrovská šance postavit lidem před oči vzory a hrdiny, kteří je budou motivovat k ušlechtilému jednání, k vlastenectví a ke snaze o zdravé tělo a bystrého ducha, říkají katoličtí biskupové. Zdá se vám to příliš vzletné? Ale proč ne? Trocha vzletu neuškodí...
