100 let od VŘSR: Spořádaný odchod legionářů se změnil v boj o život, bolševici je chtěli získat
Před sto lety začali vládnout v Rusku bolševici. Pár měsíců po říjnové revoluci uzavřeli s Německem a Rakousko-Uherskem brestlitevský mír a Rusko odstoupilo z války. Československé legie, které do té doby bojovaly po boku ruské armády, zůstaly bezprizorní. Tvořilo je na čtyřicet tisíc dobrovolníků a vojáků, kteří přeběhli z rakouské armády.
Československé jednotky byly součástí ruské armády. Proslavily se hlavně v bitvě u Zborova v polovině roku 1917. Když po říjnové revoluci bolševická vláda uzavřela s Rakousko-Uherskem a Německem mír, Rusko vystoupilo z války.
„Původní záměr bylo co nejrychleji dostat jednotku pryč z Ruska, samozřejmě to vyhovovalo i československých legionářům a Československé národní radě, která chtěla jednotku využít v bojích na Západě a ve Francii,“ vysvětluje Zdeněk Polčák z Vojenského historického ústavu.
Legie o počtu čtyřiceti tisíc mužů se po transsibiřské magistrále postupně přesouvaly do Vladivostoku, odkud se po moři měly dostat do Evropy. Bolševická vláda ale měla ale jiné záměry.
Dobové vagony a exponáty z první světové války brázdí republiku. Takzvaný legiovlak stojí na vlakovém nádraží v Prachaticích až do pátku, pak se přesouvá do Českého Krumlova.
„Trockij se Stalinem si uvědomovali, že by bylo možné využít československou jednotku jako zárodek rudé armády, byl chaos, a když přešly rozkazy, že Čechoslováci mají být odzbrojeni a každý se zbraní v ruce zastřelen,“ vysvětluje.
Spořádaný odchod legionářů z Ruska se změnil v boj o život. „Byla nepopiratelná snaha legie rozbít, byla tam velká bolševická agitace, aby bojovaly na straně rudých sil,“ vysvětluje historik Jan Kalous z Ústavu po studium totalitních režimů.
Koncem roku 1920 se příběh uzavřel a poslední legionáři odešli z ruského území.
