1. duben: apríl a pipky
Dejte si pozor na nějaké ty žertíky. A kromě našeho vysílání bych byl hodně opatrný na to, čemu věřit.
Jak vznikl žertovný svátek apríl? Možná už jako íránský svátek Sízdah be-dar, určitě však v 16. století, kdy lidé začali různými poťouchlými taškařicemi oslavovat přechod z depresivní zimy do veselého jara.
Velkou tradici má apríl v Anglii a také ve Francii. První písemná zmínka o aprílu v českých zemích pochází z roku 1690. V zahraničí apríl berou o dost vážněji, než my.
Ale všude platí, vtipkovat se m á jen do poledne, odpolední vtipálek už je sám za hlupáka.
A teď pozor na známý zvuk. Není to vtip. Časové znamení, neboli jak my u nás rozhlase říkáme pipky, byly poprvé zavedeny ve vysílání Rozhlasu a bylo to v roce 1926.
Ovšem pozor, nepípalo se každou chvíli, jako teď. Technicky to byla náročná záležitost, signál se vysílal vždy v poledne a ve 22 hodin ze Státní hvězdárny v podobě 6 teček,
takže lidé si mohli řídit hodinky podle rozhlasu jen dvakrát denně. Hezká tradice a jak je slyšet, vydržela dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
