V Japonsku o penězích rozhoduje žena. Muž dostane kapesné, popisuje překladatelka Veronika Ageiwa

5. říjen 2019

Manželství česko-japonského páru? Často to nevyjde, obě kultury se liší a japonština je neuvěřitelně těžká, říká Veronika Ageiwa, tlumočnice a překladatelka. Jí samotné to naštěstí „vyšlo“ – se svým japonským manželem a dvěma dětmi žije už několik let v Tokiu. „Člověk se musí neustále přizpůsobovat,“ upozorňuje v rozhovoru, který se na Radiožurnálu poprvé vysílal 12. července.

„Když jsem do Japonska přijela poprvé, šokovalo mě úplně všechno: od počasí až po nápisy a počet lidí. Když jsem jela vlakem, viděla jsem domy namačkané na sebe a měla jsem pocit, že se tam nedá dýchat,“ vzpomíná na své první chvíle v Japonsku.

Čtěte také

Největším bojem pro ni ovšem ze začátku byla japonština. „Všechno byl problém. Například suroviny mají jiné obaly, při nákupu vůbec nevíte, co je cukr, co je sůl,“ vzpomíná.

Muž hlavou rodiny. Ale…

O svých zkušenostech z Japonska napsala Veronika Ageiwa úspěšnou knihu. Pojmenovala ji Deník japonské manželky a popisuje v ní třeba i to, jak odlišně japonské páry přistupují k hospodaření s penězi. 

„V Japonsku existuje mnoho rodin, kde ženy zůstávají v domácnosti. Všechny peníze pak jdou na účet manželce a ta je přerozdělí. Malou část přidělí svému muži jako kapesné,“ popisuje. „Přestože je tedy v Japonsku oficiální hlavou rodiny muž, doma vládne manželka.“

Zdvořilý národ?

Češi si o Japoncích často myslí, že jsou jako národ zdvořilí a neustále se usmívají. Jsou to ale prý lidé jako my, a to se vším všudy, zdůrazňuje překladatelka. „Usmívající se Japonce nejčastěji vidíte ve službách, což jsou právě ti Japonci, se kterými se turista setká nejčastěji. Japonec je za to ale placený a bude se usmívat, i kdyby ho bolela noha. V běžném životě už je to ale jiné,“ podotýká.

Jak dochvilní jsou Japonci? Proč používají tak složitý systém úklon? A co čeká české sportovce na olympiádě v Tokiu? I o tom se Zuzanou Burešovou mluvila Veronika Ageiwa.

autoři: Zuzana Burešová , als
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.