Návrh rozpočtu? „Čísla jsou vycucaná z prstu,“ říká Pikora. Státu hrozí provizorium

Jak se vznikající koalice postaví k návrhu státního rozpočtu na příští rok? Připadá v úvahu navýšení deficitu? Opravdu v návrhu rozpočtu chybí na pokrytí potřebných výdajů desítky miliard korun? A ze kterých kapitol by se případně daly přesunout? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy sněmovního rozpočtového výboru, poslance strany Motoristé sobě Vladimíra Pikory.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny včera jednal čtyři hodiny o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Nakonec jste nedospěli k žádnému závěru. Pokračovat máte v pondělí. Je už teď jasnější, jak se k návrhu státního rozpočtu postavíte?

Jednali jsme dokonce pět hodin, což je rekordní čas s ohledem na to, že první čtení je považováno za to nejlehčí, kdy se všichni shodnou.

Čtěte také

Je to zřejmě proto, že v prvním čtení se řeší základní parametry, to znamená příjmy, výdaje a schodek.

Přesně tak. Protože jde jenom o tři čísla, tak oproti následujícím čtením je to opravdu snadné. Tentokrát se ale ukázalo, že to snadné není, a to proto, že máme naprosto nestandardní okolnosti. Posunutý volební cyklus nás hodil do období, kdy se má projednávat rozpočet, který by ale už měl být perfektně připravený.

Místo toho jsme v situaci, kdy řada poslanců nevěří tomu, co v rozpočtu je. Není to jenom o tom, že by se jim něco nelíbilo, ale domnívají se, že tam jsou čísla, která jsou vycucaná z prstu. Nevěří jim, myslí si, že je to celé špatně, že se něco podcenilo a že položky, které nakonec budou potřeba vydat, budou mnohem vyšší, a příjmy naopak mnohem menší, než kolik se dneska uvádí.

Vy patříte do této skupiny, která nevěří návrhu?

V tuto chvíli už je evidentní, a domnívám se, že to vidí všichni, že některá čísla nejsou správná. Myslím si, že o tom nepochybuje ani budoucí opozice. Těch, kteří by řekli, že to je stoprocentně dobře, je dneska už minimum. Jde o to, že tam chybí téměř 100 miliard korun. Ve skutečnosti se tedy nebavíme o deficitu 286 miliard, ale možná až o minus 400 miliardách. Možná by se dalo říct, že pár miliard je ještě jinde, v každém případě ale budou chybět desítky.

Čtěte také

Jaké jsou tedy možnosti? Buď příští týden schválíte v prvním čtení základní parametry a potom už budete moci přesunovat peníze mezi jednotlivými kapitolami, anebo můžete návrh rozpočtu vrátit vládě a začít pracovat na úplně novém. K čemu se přikláníte?

Ano, toto dilema se právě řeší a neexistuje na to jednotný názor, protože věc se neustále vyvíjí. Nespokojených poslanců přibývá a je evidentní, že ani jedno řešení není správné. Budeme tedy vybírat to, o kterém si budeme myslet, že je méně špatné. Ani já sám ale v tuto chvíli ještě nejsem pevně rozhodnut, jakým způsobem budu hlasovat.

Z toho, co říkáte, se domnívám, že víc poslanců se přiklání spíše k tomu, aby se rozpočet vrátil.

Takto to říct nelze, protože postoje jednotlivých poslanců se na základě nových informací neustále mění. V tuto chvíli není jednoduše odhadnutelné, kam směřujeme.

Kdybyste příští týden návrh rozpočtu vrátili k přepracování, tak bychom se pravděpodobně přiblížili k rozpočtovému provizoriu, podle kterého by fungoval stát v příštím roce. To je situace, která tady byla před čtyřmi lety, když začínala dosluhující vláda Petra Fialy. Byl to z vašeho pohledu problém? Je to strašák, kterému byste se měli snažit vyhnout?

Obecně platí, že provizorium je vždy špatně, ale jak to bude tentokrát, nevíme. Původně jsme se připravovali na to, že chceme rozpočet co nejdříve. Naším stávajícím cílem, který jsme si odhlasovali, je, že chceme mít rozpočet hotový 17. prosince, čímž bychom se vyhnuli provizoriu.

Čtěte také

Máte nějaký odhad, za jak dlouho byste byli schopní mít nový rozpočet?

Vůbec nemáme odhad. Nikdo z našich lidí na ministerstvech nesedí, takže máme velmi málo informací. Proto jsem na poslední jednání sezval řadu náměstků ministrů, a ukázalo se, že jim bylo zakázáno přijít.

Tím jste si jist?

Ano, máme informace, že jim to bylo zakázáno. Je zajímavé, že někteří lidé mohli přijít, a jiní ne. Velké množství jich nedorazilo, a proto to nemáme do detailu zmapované.

Nebylo by přece jenom efektivnější ptát se úředníků mimo televizní kamery, mimo novináře?

To byste mi zase položil otázku, jak vím, že to tak je. Co bych vám říkal? Že to říkal nějaký úředník? Myslím si, že to takto bylo férové.

Končící ministr Marian Jurečka z KDU-ČSL to komentoval, že se snažíte z projednávání rozpočtu udělat divadlo. Nebylo pozvání úředníků přece jenom na efekt?

Myslím, že jsem to vysvětlil. Nebylo na efekt. Kdyby ale dorazili všichni, bylo by to daleko lepší. Takhle je vidět, že je tady dost velká neochota spolupracovat. Trpět tím budou občané. Odpovědnost padá na stávající ministry, že nezařídili, aby se jejich člověk dostavil. Mohla přijít náhrada. Ale aby byl někdo pozván, a ani se neomluvil, že nepřijde, je opravdu nestandardní. Je to na stejné úrovni, jako když někoho pozdravíte, a on vám neodpoví...

Jak reálná je možnost novelizovat zákon o rozpočtové zodpovědnosti? A v kterých kapitolách by se dalo výrazněji ubrat na to, co podle kritiků návrhu není pokryté? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.