Zvířatům projde víc než lidem, říká kreslíř a karikaturista Pavel Kantorek
Humoristický kreslíř, karikaturista, ale také profesor fyziky Pavel Kantorek žije od roku 1968 v Kanadě, ale do České republiky se pravidelně vrací.
Přiznává, že má rád politicky nekorektní humor, protože ten politicky korektní není tak dobrý. V Kanadě se vtipy nevypráví tolik jako v Čechách, takže výrazy jako „kanadská noc“ nebo „kanadský žertík“ jsou podle něho spíše českým výmyslem.
Kantorek měl už od dětství zájem o astronomii. To ho přivedlo k fyzice, jíž je profesorem. O tom, že kreslí vtipy, ale jeho kolegové příliš nevědí, jen pár blízkých známých. „V Kanadě je pravidlem, že když někdo dělá nějakou věc, tak má dělat jen tu jednu věc pořádně, a když dělá dvě věci, tak se obecně myslí, že vlastně ani jednu nemůže dělat pořádně.“
Jaká je podle Pavla Kantorka definice humoru? „To je takový mozkový zkrat. Člověk předpokládá něco, když o něčem mluví, a najednou přeskočí někam jinam a vznikne z toho nějaká humorná kombinace.“ Dodává, že ho nejvíce vtipů napadá, když se na něco teoreticky připravuje – například na přednášku.
Když Einstein přišel po smrti do nebe, chtěl mluvit s Bohem a povídá: „Pane Bože, já jsem celý život bádal o tom, jak ten vesmír je dán dohromady, a nikdy jsem to nepochopil.“ A Bůh říká: „To je jednoduchý, já vám to ukážu,“ a jde k tabuli, na kterou začne psát složité rovnice, jak je ten vesmír dán dohromady. Einstein na to kouká a říká: „Pane Bože, v těch rovnicích je ale spousta chyb!“ A Bůh odpovídá: „Já vím,“ vypráví Pavel Kantorek jeden ze svých vtipů.
V rozhovoru s Lucií Výbornou zavzpomínal i na to, že byl jedním z prvních emigrantů po okupaci Československa v roce 1968. „Měl jsem povolení vyjet do Jugoslávie, tak jsme čekali v Rakousku, co se bude dít dál po 21. srpnu. Nevypadalo to nějak nadějně, tak jsem se rozhodl emigrovat do Kanady. Měl jsem na výběr Jižní Afriku, USA, ale Kanada mi připadala nejrozumnější, protože je v podstatě neutrální.“
V Kanadě se seznámil s Jiřím Voskovcem, se kterým si i zahrál. Vzpomínal například na jeho fenomenální češtinu. „Dával si na tom záležet. Pochopitelně říkal, že ví, že mnoho emigrantů zapomíná a pomáhají si cizími slovy – říkal tomu mentální lenost.“
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
