Zveřejnění Hawkingovy přelomové práce srazilo na kolena servery univerzity v Cambridgi
Univerzita v Cambridgi zveřejnila na svém webu dizertační práci Stephena Hawkinga nazvanou Vlastnosti rozpínajících se vesmírů. „Doufám, že zveřejnění mé doktorské práce inspiruje lidi po celém světě k tomu, aby se dívali na hvězdy, ne do země. Aby přemýšleli o našem místě ve vesmíru,“ řekl Hawking britskému deníku Guardian. Právě tento přesah od teoretické fyziky k hledání smyslu života, je to, čím Hawking překračuje hranice svého oboru.
Poprvé od vzniku práce v roce 1966 má nyní široká veřejnost k tomuto textu přístup. Zájem byl skutečně mimořádný. Jen během prvních 24 hodin si knihu stáhlo na 60 tisíc čtenářů. Servery univerzity takový nápor nevydržely. Hawking její zveřejnění ocenil i když opatrně dodal, že obsah zájemce snad nezklame.
Einsteinovu teorii relativity přístupnou a vtipnou formou kdysi zprostředkovala neodborné veřejnosti kniha slavného fyzika L. D. Landaua s názvem Co to je teorie relativity, která se v češtině dočkala už čtvrtého vydání. Hawking k zpřístupnění svých poznatků přispěl téměř dvěma stovkami knih. Česky vyšly nejen ty určené odborné veřejnosti, jako jsou Černé díry a budoucnost vesmíru nebo Povaha prostoru a času, v níž se v cyklu přednášek nad jednou z nejzávažnějších otázek současné kvantové fyziky utkal s Rogerem Penrosem ve snaze ukázat, jak rozdílně se snaží pochopit nepochopitelné.
Stephen Hawking
Britský teoretický fyzik Stephen William Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu. Patří mezi nejznámější vědce vůbec. Nejvíce ho proslavily práce týkající se otázek kosmologie, kvantové gravitace a černých děr. Od studií trpí Hawking amyotrofickou laterální sklerózou, která napadá nervový systém. Od roku 1968 se může pohybovat pouze za pomoci vozíčku a od roku 1985 komunikuje pouze pomocí speciálního počítače.
Pro ty, kteří by se snad v Hawkingově odborné disertační práci topili, je česky dispozici i Ilustrovaná teorie všeho, v níž autor použil stejný klíč přepisu série přednášek. Svým osobitým stylem, okořeněným suchým anglickým humorem, podává fascinující pohled na svět kolem nás a nevyhýbá se ani přesahům do oblasti filozofie, či dokonce teologie. Tato práce, jež se naopak důsledně vyhýbá matematickým vzorcům, je přes svou stručnost strhujícím a srozumitelným úvodem do komplexních teorií o počátku vesmíru a času a klade znepokojující otázky týkající se smyslu bytí, či dokonce samotného Stvořitele.
Nemalou měrou k prezentaci svého díla využívá Hawking také filmové plátno a televizní obrazovku. Coby herec se objevil v řadě filmů, dokumentů a televizních seriálů. V roce 2004 se podílel na natáčení televizního dokumentu Hawking: Pátrání po začátku časů. Krátce jsme ho mohli vidět i v seriálech Star Trek, Simpsonovi nebo Futurama, v němž představoval člena tajné vládní skupiny. V poslední době hrál například ve filmech Anyone Can Quantrum, nebo Monty Python živě a vystoupil v televizním seriálu Teorie velkého třesku či v dokumentu Génius podle Stephena Hawkinga z roku 2016. Před třemi lety vzbudilo velký divácký zájem britské romantické drama Teorie všeho natočené podle stejnojmenné Hawkingovy autobiograické knihy, která spojuje autorovu cestu vědou s neobvyklým osobním příběhem boje se zákeřnou chorobou a vypráví výjimečný a neuvěřitelný životní příběh muže, jenž na svém velmi nemocném těle nosí jednu z nejchytřejších hlav, jakou kdy lidstvo poznalo, aniž by ztratil životní optimismus.
