Zrcadlové divadélko je dárkem od královny Viktorie
Boskovický zámek se pyšní sálem s visutým stropem. Každý rok si návštěvníci mohou prověřit jeho akustické parametry, protože hostí komorní koncerty v rámci festivalu Cencentus Moraviae. Není to však jediná rarita, která na zámku stojí za vidění.
„Jsme ve vstupním salóně. Spolupracujeme s památkáři a většina věcí, které tu jsou, nám nepatří,“ řekl Hugo Mensdorf-Pouilly, jeden z majitelů zámku, na úvod prohlídky. Jsme hned vedle parádního zámeckého schodiště, v první místnosti prvního patra, které kdysi sloužilo a dodnes vlastně slouží jako piano nobile, tedy reprezentační prostory zámku. Přijímací salon je vybaven nádherným černým empírovým nábytkem, který ostatně na zámku převládá.
Procházíme zámeckou knihovnou, která je zdejší boskovická a odkud vede schodiště do zámecké kaple. Nahlížíme i do místností, které sloužívaly dědečkovi mého hostitele. „Tohle je jenom taková spojovací chodba, která je naprosto změněná. Po této straně stála řada skříní a v jedné ze skříní byl záchod,“ popsal Hugo Mensdorf-Pouilly.
Vstupujeme do dalšího salónu s nábytkem potaženým výraznými červenými potahy, kde mě zaujmou obrazy s bitevními výjevy na stěnách. Hugo Mesdorf-Pouilly mě upozorňuje, že jsou to tapety: „Je jasně vidět háček, za který se to zavěsilo. Byly to kožené tapety. Údajně jsou z buvolí kůže. Nikdo neví a zatím na to nikdo nepřišel, kdo je namaloval.“
Ze salonu koukáme do zámeckého parku s prastarými stromy. Pak procházíme rohovou místností, kterou zdobí obrázky, které kdysi namalovaly komtesy Ditrichsteinové, anebo svatební šaty babičky mého průvodce hraběnky Paarové. V jedné z dalších místností si potom prohlížíme jeden z nejzajímavějších exponátů na zámku - jedinečné zrcadlové divadélko.
„Když se podíváte tímto okýnkem, vidíte kulisy,“ ukázal mi Hugo Mensdorf-Pouilly, z čehož jsem usoudil, že divadélko obsahuje soustavu zrcadel. Ty pak vytvářejí iluzi prostorového obrazu. Traduje se, že toto divadélko bylo darem od britské královny Viktorie, se kterou byli Mensdorfovi-Pouilly spřízněni.
Procházíme i současnou jídelnou, která dříve sloužila, jak se dozvídám, jako salon a jehož stěny zdobily právě ony tapety, které jsem obdivoval před malou chvílí. „Teď jdeme od jedné významné místnosti,“ uvedl mě Hugo Mensdorf-Pouilly. „Je to druhý vrchol tohoto zámku, dvoupatrový sál s visutým stropem,“ ukázal na raritu zámku jeho pán.
Ve velkém sále boskovického zámku se pravidelně koncertuje a můžete tam zajít na koncerty známého festivalu Concentus Moraviae. „Ročně tu máme dva koncerty v rámci tohoto festivalu. Jeden je vždycky komorní v tomto sále,“ dodal Hugo Mensdorf-Pouilly.
