Zprůtočnění spodní novomlýnské nádrže by problém sinic výrazně umenšilo, popisuje ekolog Chytrý

Navrhujete vypustit spodní nádrž, nebo spodní a střední? Jak to vidíte?

Variant je víc. Chceme dát argumenty pro jednotlivé varianty na jeden stůl a začít o nich diskutovat – jaké jsou pro a proti jednak současného stavu, jednak různých alternativ. Jako nejrealističtější se teď jeví například ono často opakované přeměnění dolní nádrže na suchý poldr.

Podle Povodí Moravy je pro rozvoj sinic klíčová střední nádrž. Jak to tedy je?

Rozvoj sinic probíhá ve všech nádržích, v horní, prostřední i v té dolní. Prostřední a dolní jsou nejvíce zasažené. Jde ale o kumulativní efekt, protože v situaci, kdy máme sinicemi zasažené dvě nádrže, kdy prostřední a dolní jsou nejvíce krizové, tak celková biomasa, a tedy odběr kyslíku, je daleko vyšší. Když by se plocha zmenšila o dolní nádrž, což je ta, která je z nich největší, tak by se i celý tento problém výrazně umenšil.

Pojďme si pro jistotu říci, proč se v novomlýnských nádržích tolik množí sinice. Je problémem to, že nádrže jsou relativně mělké, a tudíž se ve vedrech voda rychle prohřívá?

Čtěte také

Policejní násilí v Česku. Novomlýnská nádrž. Proč plastika Rovnováha nevydržela?

Zodpovědné za to jsou tři faktory. Všechny tyto tři faktory jsou důležité. Jednak je to teplota, potom je to celkový obsah živin a hlavně fosforu, tedy nejen jeho pravidelný přísun, ale i fosfor, který je přítomný v sedimentech, tedy vnitřní zátěž systému. A nakonec je to právě stojatá voda.

Starostové okolních obcí se k možnosti vypustit novomlýnské kaskády staví spíše neutrálně, ale odpůrci namítají, že by to mimo jiné poškodilo tamní cestovní ruch.

Tady je potřeba zdůraznit, že jednak to jsou obavy zcela oprávněné a každá změna s sebou musí nést mnoho informování, abychom pokud možno obavy umenšovali. A musí se to komunikovat opravdu dlouhodobě. To je zásadní věc.

Za druhé je potřeba zdůraznit, že vypuštěním nádrže nevznikne obrovská černá díra, která bude nekompatibilní s jakoukoli formou turismu. Vznikne tam potenciálně krajina, která může být naprosto unikátní a v celé České republice nebude mít obdoby.

Sedimenty fosforu

Povodí Moravy zavedlo po loňském úhynu asi třiceti tun ryb na Nových Mlýnech sadu opatření doporučených odborníky z Mendelovy univerzity v Brně, aby se situace neopakovala. Jedním z nich je posílení monitoringu, ale zdá se, že to tedy nestačí.

Opatření, která Povodí Moravy zavedla, výrazně snížila současnou krizi, ale i tak k úhynu ryb došlo, takže monitoring sám o sobě nestačí. Musíme řešit příčiny problému, nikoli pouze sanovat následky. Z dlouhodobého hlediska by totiž sanování následků stálo mnoho peněz a už i současné náklady jsou dosti výrazné. Například uvažme, že po několik týdnů zde byli v plném nasazení dobrovolní hasiči i rybáři. Nic nenasvědčuje tomu, že v dalších letech by mělo být něco jinak.

Ročně podle ministra životního prostředí Igora Červeného přitéká do nádrží zhruba 160 tun fosforu. Je to vůbec možné?

To je velké číslo, že? Jde o fosfor, který primárně, s největší pravděpodobností, pochází z nedokonale čištěných odpadních vod, protože například čističky odpadních vod do dvou tisíc obyvatel nemají vůbec žádné limity na vypouštění fosforu, a tím pádem ani odpovídající technologie. Nejde ale jen o fosfor, který pravidelně přibývá do nádrží, ale i o fosfor, který tam už je usazený – protože fosfor, který je v současné době v sedimentu, by vystačil sám o sobě na desítky let masivního rozvoje sinic.

Čtěte také

Ryby frčí i na antidepresivech, ve vodě se neschovají. Dostávají od nás „pěkné dárky“, říká ichtyolog Vrána

Nebylo by přece jenom nejjednodušší cestou důsledné čištění odpadních vod?

To je rozhodně priorita, ale není to řešení akutního stavu. Je to řešení, které bude trvat samo o sobě desítky let. A stejně, jakmile se podaří všechny čističky vybavit odpovídajícími zařízeními na zachytávání fosforu, pořád zde ještě budeme pracovat s fosforem v sedimentech. To znamená, že pokud nechceme, abychom v následujících padesáti letech museli řešit horší a horší kalamitní stavy, musíme se soustředit i na něco jiného než na čištění odpadních vod.

Další alternativy?

A jak tedy řešit akutní stav?

Lze to právě například zprůtočněním dolní nádrže z novomlýnských nádrží, tedy že se tam vytvoří suchý poldr, čímž se zabezpečí protipovodňová ochrana. Zároveň tam ale nebude stojatá voda, ale normálně průtočná řeka v původním korytě.

Jestli tomu dobře rozumím, tak pokud by se jen upustila voda třeba v dolní nádrži, tak by to jenom zhoršilo problém se sinicemi, ne?

Je to složité. Záleží, jak moc by se upustila, jak moc by voda byla průtočná a podobně. Určitě by to stálo za zvážení, ale přijde mi, že lepší varianta je ta, že se tam obnoví původní koryto řeky.

Povodí Moravy o tom ale zatím nechce slyšet...

Je to tak. Povodí Moravy se této diskusi snaží úplně vyhnout.

Chtěl jsem se ptát, jestli se vám třeba daří s vodohospodáři nacházet nějaké kompromisní řešení, ale zatím se o tom ani nejedná.

Ne. Tato varianta ze strany Povodí Moravy vůbec není na stole.

Jak může zprůtočnění části přehrady bránit velké vodě? A proč je podle odborníků problém, pokud nádrž slouží více účelům najednou? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.