Znečišťování přírodního prostředí hormonálními preparáty

13. srpen 2004
Vaše téma

O nebezpečí hormonálních preparátů pro životní prostředí už toho naspekulovala média i vědci mnoho. Kde je ale pravda, to žádná ze stran nedokáže říci. Zbytky hormonálních preparátů byly ve vodě prokázány naposledy v okolí španělské Barcelony. Autoři tamní studie se pokoušeli najít spojitost mezi hormony v odpadní vodě a mezi samovolnou změnou pohlaví u ryb. Není ale důvod si myslet, že podobná situace nemůže být například okolo Prahy nebo jiného většího města naší země.

Mark Rieder: Děje se to v podstatě úplně všude, protože ryby jsou schopny samovolně měnit pohlaví i bez vlivu hormonálních přípravků. V té studii bylo prokázáno, že dochází ke zvýšeným změnám pohlaví u ryb, specielně u samců kapra, kdy vlastně asi 10 procent samovolně mění pohlaví pod výpustmi právě z velkých měst.

Říká Mark Rieder, který se v Českém hydrometeorologickém ústavu věnuje jakosti povrchových vod. U nás zatím žádný výzkum jevy, jako je změna pohlaví ryb ze samců na samice, neprokázal. Jsou tedy hormony skutečně jedinou možnou příčinou, proč se s trochou nadsázky kapři mění v kapřice? Odpověď je jednoznačná. Přímá souvislost mezi odpadem z hormonálních přípravků a chováním ryb prokázána nebyla. Chovatelé akvarijních rybiček navíc vědí, že pohlaví je u nich možné změnit i jinak. Pokračuje Karel Bláha z Ministerstva životního prostředí.

Karel Bláha: Změna pohlaví u rybích nebo žabích populací nebo jiných obojživelníků je reakcí, která je dobře známá a může být vyvolána nejrůznějšími faktory. Samotný jev ovšem nelze považovat za nežádoucí, protože ta populace se tímhletím způsobem vlastně brání tomu stresovýmu faktoru a posiluje svoji schopnost reprodukce.

Ryby mohou reagovat změnou pohlaví například na změnu Ph vody nebo na změnu její teploty. Nedávno doslova vyděsila kanadské vědce studie, která prokázala, že až 80 procent lososích samic, táhnoucích proti proudu řek, aby se vytřela, byli původně samci. Zkrátka změnily pohlaví. Rozbory vody tehdy nedokázaly příčinu určit. Voda byla zcela čistá. Ekologové proto vyslovili domněnku, že se mohly ryby vystavit jedovatým látkám a zbytkům hormonálních preparátů v moři. Je tady argument, že existují čističky odpadních vod a do moří by se neměly žádné nežádoucí látky z řek dostat. Čističky ale zdaleka nejsou ve všech obcích a i tam, kde jsou, nedokáží zbytků některých léčiv zbavit dokonale. Přesto je ale podle Karla Bláhy prakticky nemožné, aby množství preparátů, jako jsou vedle hormonů i léky proti bolesti, vůbec mohlo nějak ovlivnit chování zvířat.

Karel Bláha: Troufám si tvrdit, že ta hypotéza zvýšené koncentrace hormonů u výpustí z odpadních vod na míru, která by mohla mít rozumný biologický efekt, bych považoval za vysoce nepravděpodobné.

Jan Čamek: Kde je pravda, to ukáže jen další výzkum v této oblasti. Systematické monitorování a rozbory vody stojí jen v Česku kolem 70 milionů korun ročně. Na sledování vlivů hormonů, vypuštěných do volné přírody, u nás zatím peníze nejsou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: jač
Spustit audio

Více z pořadu