Známé tváře kandidátce bezpochyby pomáhají, říká politolog Malý. Co rozhoduje v komunálních a senátních volbách?

Jak se díváte na kandidaturu lidí z tzv. vysoké politiky v komunálních volbách? Dá se očekávat, že se v lokální politice budou v případě zvolení skutečně angažovat?

To se samozřejmě liší od různých příkladů, ale historicky vždy vysocí političtí činitelé kandidovali v komunálních volbách. Buďto jenom proto, aby trošku zvedli povědomí o kandidátce, protože zkrátka voliči zejména ve velkých městech neznají úplně všechny kandidáty. Když je tam poslanec, ministr nebo senátor, tak to zvyšuje povědomí o kandidátce jako takové, ale většinou pak se neúčastní té komunální politiky, pouze propůjčují svoje jméno, svoji osobní značku.

A ta druhá skupina těch kandidátů jsou také vysoce postavení politici, kteří ale na komunální úrovni začínali, mají k tomu vztah, případně se jim z komunální politiky ani po vstupu do té velké nechce odcházet, tak si tam aspoň ponechávají komunální mandát a zkrátka asi chtějí mít svoji obec tak nějak ještě pod kontrolou, chtějí s ní mít kontakt.

Ale pokud skutečně třeba přímo šéfové stran kandidují do obcí, jak se říká, často na oko, je to fér?

Čtěte také

Pomůže Ostravě Černá kostka? A jak bojovat s odlivem mladých lidí? Poslechněte si předvolební debatu

Není úplně, obzvlášť pokud veřejně deklarují, což je třeba příklad Motoristů, že ten mandát ani nepřevezmou v případě, že by byli zvoleni. Jasně, jak jsem už zmiňoval, zvedá to nějaké povědomí o kandidátce, nicméně pro voliče je to signál jako: volte si nás, ale my tam stejně sedět nebudeme.

A pomáhá skutečně taková kandidatura notoricky známých tváří?

Bezpochyby ano. Minimálně, pokud se politik účastní té kampaně jako takové, to je poměrně důležité. Jenom jméno na kandidátce může sice zvednout povědomí, ale nemusí mít žádný dopad.

Ale pokud se politik přímo účastní mítinků, setkání s voliči, rozdává noviny v ulicích a tak, tak to dopad mít může. My to ostatně vidíme i u celostátních lídrů, kteří ne že by kandidovali úplně na samosprávu, ale účastní se kampaní, objíždí zejména velká krajská města a voliči se s nimi můžou vyfotit, můžou s nimi komunikovat, tak toto je zcela běžné. Ale že by šéfové velkých parlamentních stran kandidovali, to se moc často nestává.

Jak to je? Zabírají na voliče spíš, řekněme, osvědčení politici, anebo známá jména třeba ze showbyznysu, případně sportu?

Ono to je poměrně specifické. Samozřejmě, pokud ten člověk, ať už je to vrcholný politik nebo člověk ze showbyznysu, je nějak známý v té své obci – a tady můžu zmínit příklad třeba hokejisty Šlégra, který pravidelně kandidoval v Litvínově – tak to nějaký efekt mít může. Pakliže se jedná o velkou obec a je to známá osobnost, která sice s ní nemá úplně moc společného, ale lidé ji znají, tak to taky může mít pozitivní efekt. Ale spíše už politika, i ta komunální, je tak personálně vyprázdněná, že se snaží kandidáti nebo ti, co skládají kandidátky, zkrátka na sebe upozornit aspoň zajímavou formou.

Čtěte také

Která témata dominují kampani v Brně? A patří město chodcům? Poslechněte si předvolební debatu

A jakou roli hrají osobnosti konkrétních kandidátů?

Tou nejdůležitější věcí je podle mě nějaká větší legitimita kandidátky. Pakliže ten člověk má nějaký zajímavý příběh, je spojen s nějakou pozitivní historií, tak to té kandidátce dává punc důležitosti. Případně to může být i nějaká forma endorsementu (vyjádření podpory, pozn. red.) nebo podpoření jiných kandidátů, když je významná osobnost spíše na spodních pozicích. Spíše tak zvedá povědomí, dává to kandidátce větší legitimitu a samozřejmě to přitahuje pozornost voličů, pakliže je osobnost známá.

A co bývá těžší, mandát nově získat, nebo obhájit?

V ČR je samozřejmě vždy těžší mandát obhájit. Češi obecně milují nové strany, nové kandidáty nebo ani ne nové kandidáty, ale třeba nové značky nebo rebranding starých stran; prostě něco nového.

Vidíme to vlastně i na parlamentní nebo na vládní úrovni. Češi zkrátka rádi dávají šance, šance novým stranám. A my to vnímáme i u těch už zaběhnutých kandidátek, že někdy, když se třeba celostátně parlamentní straně nedaří, tak ta kandidátka třeba změní jméno; že se z toho vypustí celostátní název strany a změní se to například na Společně pro Třeboň. Zkrátka že se kandidátka více lokalizuje, oprostí se od celonárodní politiky.

Čtěte také

Jak ulevit Jesenici od dopravních kolon? Pomůže obchvat, D3, nebo metro? Poslechněte si předvolební debatu

Ale může to být i naopak. Když se té značce daří, tak toho využijete. Příkladem může být třeba hnutí ANO, kdy někdy vznikají kandidátky, kdy skoro nikdo ty lidi nezná, ale budou volit Andreje Babiše, volit hnutí ANO a tak. Takže může to být různé.

Kandidáti v obcích se podle statistiků k politickým stranám moc nehlásí. Vy už jste možná zčásti vysvětlil proč. Čím to tedy podle vás je hlavně?

Důvodem je to, že průměrný český volič se moc nezabývá komunální ani krajskou politikou a během svého denního režimu se dostane skrze média do kontaktu primárně s tou celostátní. A touto optikou pak kouká i na komunální volby. Samozřejmě někoho zná, může znát starostu apod., nebo nějakou tu významnou osobnost, ale povětšinou na to kouká tou optikou celostátní politiky a zkrátka když se v rámci celostátní politiky nedaří, tak se ti lidé snaží od toho nějakým způsobem oprostit.

Tradiční strany v menších městech a obcích setrvale oslabují. Do jaké míry lze ty nadcházející volby brát jako test těch klasických politických stran?

Je to trošku složitější. Rozhodně se nedá mluvit, jak se často skloňuje ve veřejném prostoru, o nějakém referendu o celostátní politice nebo tak. Myslím si, že komunální volby jsou v tomto trošku specifičtější, aby to takto bylo. Je to spíše než test celostátních stran taky trošku test komunálních politiků, jakým způsobem se dokážou domluvit, jakým způsobem staví kandidátku a tak, zkrátka jak se dokážou přizpůsobit lokálním podmínkám.

A podle čeho se voliči opravdu rozhodují? Zajímají někoho volební programy, ideje?

Čtěte také

Jak dostat lékaře do Aše? Město nabízí dotace, řešením může být i péče za hranicemi. Poslechněte si předvolební debatu

Tak to, co vidíme v posledních letech zejména, tak programy jsou skoro totožné. Nikdo vám nebude psát, že chce nedostupné školství nebo rozbité silnice. Víceméně ty programy jsou skoro až identické. Obzvlášť tyto konkrétní volby, všude vidíme dostupné bydlení, dostupné sociální služby apod.. Takže ty programy jsou skoro napříč stranami stejné.

Myslím si, že to hlavní, podle čeho se pak ti voliči rozhodují – ale také je nutno říct, že v komunálních volbách je poměrně malá volební účast a bavíme se zhruba o nějakých 35 %, oproti parlamentním volbám zkrátka poloviční – myslím si, že velkou roli hraje vizuální kampaň, zkrátka kdo na sebe dokáže upozornit. Zejména ve větších obcích, ať už to jsou billboardy, ať už to jsou letáky, noviny nebo veřejná setkání apod..

Vidíme, že se stále více z voleb stává až nechci říkat showbyznys, ale vidíme i objíždění různých aut, čepování piva, rozdávání zmrzliny a tak. Takže nějakým způsobem takto zaujmout, to bych řekl, že bude fungovat u většinového elektorátu. A pak samozřejmě nějakou roli tam hraje i to, že někoho volím celostátně, a pokud mě ta strana nezklame, tak ji budu volit i lokálně. Ale už se moc třeba nebudu zaobírat tím, že tam jsou nějaké jednotlivé osobnosti. Může mě zajímat ta celostátní značka.

Ale tím, že ten rozsah velikosti obcí od těch nejmenších po největší je poměrně významný, máme spoustu obcí, spoustu voleb apod., tak hledat v tom nějaký pevný vzorec nelze a museli bychom to rozdělit na velikost jednotlivých obcí.

Jaké omyly přetrvávají v komunálních volbách, co se týče udílení preferenčních hlasů? A pro koho zejména jsou důležité volby do Senátu? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.