Změny v DPH, poselství prezidenta USA, obvinění Čechů na Novém Zélandu a přestupy sportovců

24. leden 2004
Týden v tahu

V duelu pořadu diskutovali poslanci Jan Mládek (ČSSD) a Martin Kocourek (ODS) na téma vyjednaná přechodná období pro sníženou DPH, dopady změn sazeb se vstupem do EU na obyvatelstvo, o navrhovaných směnách výše sazeb DPH a zavedení "třetí sazby". Dalšími tématy jsou poselství amerického prezidenta G. Bushe o stavu unie (hostem je politolog Tomáš Klvaňa) a obvinění dvou českých vědců na Novém Zélandu (hostem je dr. Kamila Škápa, Češka žijící na Novém Zélandu).

Přehled příspěvků

Majitelé restaurací odvedou za své služby 22% daň z přidané hodnoty. Výjimka podle Evropské unie už nepřipadá v úvahu. Jaké nás ale od května skutečně čekají změny v DPH, o tom za chvíli s poslanci Martinem Kocourkem a Janem Mládkem.

Do roku 2006 u nás pravděpodobně třikrát vzroste regulované nájemné, a to vždy o 10 procent.

Novozélandské úřady obvinily tento týden dva české občany z pašování orchidejí. Hrozí jim až 3 roky vězení.

Americký prezident George Bush přednesl tradiční poselství o stavu unie.

Evropská sonda Mars Expres potvrdila přítomnost vody na povrchu Marsu. Americká sonda Spirit naopak přestala vysílat data na Zemi.

Sportu vládly fotbalové a hokejové přestupy.

Takové jsou události už čtvrtého týdne roku 2004. Hezký sobotní podvečer vám při poslechu Radiožurnálu přeje Hana Hikelová.

Duel o změnách v DPH

Velké tuzemské restaurace a jídelny se začaly připravovat na květnové daňové zemětřesení. DPH za stravovací služby totiž bude přesunuto z 5 do 22procentní sazby. Jaké by mohly být konkrétní důsledky této avizované květnové změny daně z přidané hodnoty, zjišťovala Hana Ondryášová u jednoho z restauratérů ve Valticích na Břeclavsku.

Hana Ondryášová: Restaurace Valtická rychta patří k těm největším v regionu a tak je její majitel Leonard Březina plátcem DPH. I on tak bude muset od května namísto dosavadních 5 procent odvádět ze své restauratérské činnosti daň 22procentní. Už dnes ale ví, že celý tento rozdíl nebude moci promítnout do ceny. Přišel by o část zákazníků. A tak bude muset šetřit a oželet i některé úpravy a vylepšení restaurace. Dokonce i ty, které ve svém podniku prováděl až doposud pravidelně.

Host (Leonard Březina): Třeba jsme letos měli naplánované modernizaci kuchyně, už nemůžeme jít do takových věcí, co jsme měli naplánovaný a rozšiřovali jsme restauraci, navrhovali jsme terasu, to zas nebudeme moci jít do toho, dá se říct, že trochu utrpí ten host.

Hana Ondryášová: Leonard Březina podobně jako ostatní zkušení restauratéři ví, co ho letos na jaře čeká. 22procentní DPH platil do roku 2000.

Host (Leonard Březina): To byl na nás metr do toho roku 2000. My jsme na to nadávali a pak když přišel ten přesun z 22 na 5 procent, tak jsem říkal, konečně a začli jsme plánovat, jo? Co uděláme, to uděláme, to uděláme, to uděláme, jo, něco šlo do mzdy, že, i upravily se částečně ceny, to je za prvé a za druhé jsme dávali investice do zpříjemnění toho prostředí a do modernizace toho prostředí, no.

Hana Ondryášová: Přesto, že tedy navyšování daně z přidané hodnoty pocítí, byť zřejmě jen částečně, také hosté v restauracích, málokdo z nich sám přizná, že to právě jeho od návštěv v restauracích odradí.Všichni ale odhadují, že návštěvníků obecně mírně ubude.

Projev účastníka: No, já si myslím, že určitě, ale když se jde sem, tam, tak to tak člověka nepostihne.

Já si myslím, že s těma daněma se to přehání, jo? Další navýšení už pro některé lidi bude asi dost nepřístupné.

Hana Hikelová: Tolik Hana Ondryášová, no a daň z přidané hodnoty bude i tématem následujících minut. Ve studiu teď vítám místopředsedu sněmovního rozpočtového výboru Martina Kocourka z ODS, hezký podvečer.

Host (Martin Kocourek): Dobrý den.

Hana Hikelová: A člena rozpočtového výboru, bývalého prvního náměstka ministra financí, poslance Jana Mládka z ČSSD. I vám hezký podvečer.

Host (Jan Mládek): Dobré odpoledne.

Hana Hikelová: Pane Mládku, proč Česká republika nevyjednala přechodné období podobně jako Polsko a Maďarsko na sníženou sazbu DPH právě pro restaurační služby, o kterých jsme slyšeli?

Host (Jan Mládek): To vám už v této chvíli přesně nepovím, ale nejspíš proto, že byl optimistický předpoklad, že to, co platí dneska v Evropské unii, že ze stávajících 15 členů má nižší sazbu asi 10 a pouze 5 členů uplatňuje tu vyšší sazbu, takže ta Evropská unie se posune tímto směrem. Protože zejména francouzští restauratéři velmi tlačili, aby měli také nižší sazbu.

Hana Hikelová: Takže špatný odhad?

Host (Jan Mládek): Asi špatný odhad to byl.

Hana Hikelová: Pane Kocourku, měla podle vás ta minulá vláda dobře nastavené priority, když vyjednala přechodná období v podstatě, co se týká DPH, pouze pro stavební práce týkající se bytové výstavby a pro platby za teplo?

Host (Martin Kocourek): Já myslím a nejsem schopen teď posoudit, jak to měla vláda nastaveno a teď jsme slyšeli, jestli něco očekávala nebo odhadovala. Já se obávám, že to bylo také trošku zapříčiněno jistou nešikovností našich vyjednavačů, kteří podle mě některé dílčí otázky podcenili. Netýká se to jen stavebnictví, dnes je to téma dětských plen. Je to téma stavebních pozemků pro bytovou výstavbu a tak dál. Takže já se obávám, že to bylo zapříčiněno jistou nešikovností a trošku ty naše vyjednavače podezírám z toho, že místo toho, aby do poslední vteřiny hájili zájmy našich občanů, našich spotřebitelů, tak trošku se přizpůsobovali tomu cíli, abychom vstoupili do EU a podcenili tu situaci.

Hana Hikelová: Pane poslanče, vy jste říkal u restauračních služeb byla to asi věc špatného odhadu, nicméně pan Kocourek zmínil dětské pleny, pozemky, kde dojde od 1. května ke změnám, i tam to byla věc špatného odhadu té minulé vlády? Nebo pozice vyjednavačů?

Host (Jan Mládek): Já musím říct, že otázka dětských plen mi velmi vadí a nejde jenom o pleny, ale vůbec o potřeby pro děti, protože můj návrh, jak tu věc řešit, původní, bylo sblížení obou sazeb a zavedení prostě osvobození od daně, zejména pro potřeby pro děti, čili včetně dětských plen, případně některé základní potraviny. Bohužel Brusel tohle to odmítl, to znamená rozšířený počet položek pro, osvobozených od daně a naopak hrozí nebezpečí, že pleny půjdou do základní sazby. Ale já si myslím, že v tomto detailu bychom možná na to neměli přistoupit.

Hana Hikelová: Dobře, ale ty podmínky jsou jasně vyjednané od roku 2001. Proč se na tyto věci nemyslelo v tu dobu, kdy se to vyjednávalo?

Host (Jan Mládek): Ne, ne, ne, není pravda, že podmínky jsou jasně vyjednané, podmínky jsou vyjednané rámcově a je tam určitý prostor pro manévrování, který byl zejména patrný u těch restaurací, kde to dlouhou dobu vypadalo, že se ty nálady překlopí na stranu té nižší sazby.

Host (Martin Kocourek): Já bych to doplnil. My nejenom, že vyčítáme tuto jistou nešikovnost, která se dotkne v některých pro někoho důležitých věcech, ale zároveň vyčítáme i ten cenový náraz, který z toho poplyne, protože bohužel prostě vláda se nesnažila nějakým opatřením tento cenový náraz zmírnit, postupně gradovat a teď to není jenom otázka dětských plen, ale spousta jiného zboží, kde ten cenový náraz bude opravdu 17 procentních bodů a to je, bude velmi nepříjemná situace, takže to na druhé straně vládě vyčítáme a co ji vyčítáme zejména, je dlouhodobá neujasněnost. Takže to jsou věci, které . . .

Host (Jan Mládek): Na to musím, musím trochu . . .

Hana Hikelová: Dlouhodobá neujasněnost, to je věc, kterou kritizují hodně podnikatelé, protože od května se mají sazby měnit, ale zákon definitivně hotov není.

Host (Jan Mládek): Musím říci, když byla menšinová vláda Miloše Zemana, tak ODS blokovala daňové změny, byla proti jakémukoliv nárůstu. Tuhletu obavu sdílím, pana kolegy, od toho cenového nárazu, proto už byl první návrh na sblížení sazeb v povodňovém balíčku, který byl ovšem bohužel spojenými silami opozice, to je ODS, KSČM a Hany Marvanové odmítnut. Čili tam mohlo dojít k tomu, že by to bylo o 3 procentní body blíže a teďko to jednání, které vláda vede, je o tom, že by mělo dojít ke, možná sblížení obou sazeb, případně zavedení sazby třetí a rozhodně snížení sazby základní a jeden z těch důvodů je, je právě snížení toho cenového nárazu. I když musím přiznat, že již jaksi vyhlazení toho cenového nárazu se zřejmě úplně nepovede.

Hana Hikelová: Do Evropské unie vstoupíme za necelých 100 dnů. Ty sazby by se měly měnit k 1. květnu. Nejsou ty úvahy na sblížení sazby, na změny sazeb přece jenom příliš pozdě, když se třeba řada podnikatelů bude muset na tato opatření připravit? Ten zákon dodnes není jasné, jak bude vypadat a máme konec ledna.

Host (Jan Mládek): No, ten zákon o DPH je ve Sněmovně, prošel prvním čtením a možná bude přednesen komplexní pozměňovací návrh, pokud koalice dojde k dohodě, také o změnách sazeb, ale chtěl bych podotknout, že většina těch věcí je již dlouhodobě avizována a pokud dojde k určitým posunům, tak to budou posuny spíše k lepšímu.

Hana Hikelová: Jedna z věcí, která v tom zákoně je zahrnuta, je ta, o které ale příliš informací není. Mělo by to být tak, že klasicky do 31. března budou podnikatelé platit daň z příjmů. Do 25. dubna musí zaplatit DPH a to buď za l. čtvrtletí nebo za ten poslední měsíc, to je za březen a nově podle toho zákona, který půjde do druhého čtení by do 15. dubna měli zaplatit navíc 50procentní zálohu DPH. O tom řada podnikatelů vůbec informovaná, pane poslanče Mládku, není.

Host (Jan Mládek): No tak, teď už informovaná je, ale já musím říct, že to je věc, kterou sice jednak chápu, proč se tam dostala, už jsme ji jednou vyhodili úředníkům Ministerstva financí, je to prostě dané tím, že Česká republika bude mít příjmy z DPH pouze za 11 měsíců v roce 2004, je to dáno vstupem do Evropské unie a změnou jak při vybírání DPH při importu. Já myslím, že tadyhle ten nápad ještě bude podroben obšírné diskusi a možná, že nebude v konečné verzi v zákoně.

Hana Hikelová: Pan poslanec Kocourek.

Host (Martin Kocourek): Já se trošku obávám, že tento nápad s jakýmisi předplatbami té daně už je zakomponován do té takzvané reformy veřejných financí a do fiskálního plánu státního rozpočtu na rok 2004, takže já se obávám, že toto nebude možné změnit a je dobře, když to takto jasně zazní. Prostě stát si zase pomáhá k tomu, aby mohl krýt podle našeho názoru některé zbytečné, přemrštěné výdaje.

Hana Hikelová: Pane Mládku, vládní koalice se zavazuje k podpoře podnikatelů, je to součást vládního programového prohlášení. Považujete za podporu podnikatelů to, že podnikatelé se například v dubnu teoreticky mohou dozvědět, že budou platit v tom samém měsíci v podstatě další platbu, se kterou asi řada z nich teď nepočítá?

Host (Jan Mládek): Není to dosud schváleno, bylo by to zřejmě 50 procent oné měsíční platby DPH. Já si nemyslím, že tohle to je úplně šťastný nápad a mě osobně by nevadilo, ani kdyby to mělo znamenat větší deficit veřejných financí, ale chtěl bych říct jednu věc. Přece vstup do Evropské unie se dělá také pro podnikatele, jaksi větší hospodářský prostor znamená i více příležitostí a samozřejmě jednotný trh má také své náklady.

Hana Hikelová: Kromě toho, že zdaleka teď nevíme, jak ten zákon bude vypadat, tak není úplně jasné, jaké sazby také od 1. května budou. Mluví se o takzvané třetí sazbě s tím, že by zůstaly potraviny a léky v té snížené sazbě. Pane Mládku, jaká ta varianta podle vás, protože jste i poradcem ministra financí, by měla být reálná od toho 1. května?

Host (Jan Mládek): No, v této chvíli to vypadá tak, že jaksi nálady spíše směřují k tomu, že by se snížila základní sazba a zároveň zvýšila ta snížená a s tím že by se nezaváděla takzvaná parkovací třetí sazba. Nicméně nemohu vyloučit ani tuto variantu, to znamená přesunutí většiny položek, kromě těch dvou, které jste zmínila, do nějaké sazby střední 10 až 14 procent. Tam ta další sazba, těch 10 až 14 procent, podle mého názoru je posunem k tomu konečnému cíli, k té jedné sazbě, ale cenou je zkomplikování celého systému, protože místo dvou sazeb by byly sazby tři.

Hana Hikelová: Pane Kocourku, co ODS a varianty, jak by mělo vypadat daňové zatížení? Jak by se měly pohybovat sazby DPH? Samozřejmě, posluchači asi vědí, že vy prosazujete jednu sazbu, nicméně, asi by bylo vhodné nějaké přechodné období, takže ta varianta sblížení sazeb, o které tady mluvil pan poslanec Mládek, by byla pro ODS přijatelná?

Host (Martin Kocourek): Já bych chtěl potvrdit, že naším cílem v oblasti daně z přidané hodnoty dlouhodobě je jednotná sazba. Samozřejmě jsme realisté a víme, že toho nelze dosáhnout během jednoho roku, to naše přechodné období by trvalo zhruba 4 roky s postupným sbližování těch sazeb. Nicméně tady opět posloucháme, že koalice jednak nemá vůbec jasno, ty podnikatelské subjekty jsou obětí toho, protože opravdu z měsíce na měsíc se dovědí vlastně, jaká bude budoucnost a i problém těch řešení, které oni navrhují, je v tom, že to podle nás není dotaženo do konce, protože já si myslím, že z ekonomického pohledu tady by měla být jednotná sazba, protože tato sazba zabraňuje jakýmkoliv spekulacím, daňovým únikům, těmto hádkám o to, které zboží by mělo být ve snížené, které v základní a tak dál. Takže pokud by toto byl začátek směřování do budoucna k jednotné sazbě někde v okruhu těch 15, 16 procent, já si umím představit, že se o sbližování, případně třetí parkovací sazbě dá jednat, ale znovu opakuji, já se obávám, že koalice je zakletá tou takzvanou jejich reformou, je limitována předpokládanými příjmy a proto nemá manévrovací prostor, abychom uvažovali racionálně, hlavně do budoucna a dali perspektivu každému, aby se připravil na to, co bude.

Hana Hikelová: Takže to sblížení, které by mělo teoreticky nastat od května, se dá brát jako jisté přechodné období i podle vás pro vznik té jednotné sazby?

Host (Jan Mládek): No, já si myslím, že ano a konec konců vstupujeme do Evropy a Evropa to má tak jako jeden ze svých cílů, byť ne s vysokou prioritou, teďko musím říct.

Hana Hikelová: Chápu to tedy dobře, pokud by byla ta třetí parkovací sazba, že například to, na co jsme si vyjednali přechodná období, to jsou třeba právě stavební práce pro bytové účely a nebo třeba to zmiňované teplo, by se tím pádem zdražilo, i když máme do roku 2007 přechodné období?

Host (Jan Mládek): To je, ano, to máte pravdu, to je jeden z nejsilnějších argumentů právě proti tomudle tomu řešení, že by to poněkud divně vypadalo, že si vyjednáme výjimku a pak ji, neřekl bych, jí zrušíme, ale ne zcela využíváme.

Host (Martin Kocourek): Já se ale obávám znovu, pokud nedáme nějakou jasnější perspektivu, kudy v těch daňových sazbách dál, tak prostě bude ten šok tedy v roce 2007 a prostě jestli někdo bude čekat do roku 2007, až se zdraží znovu nárazově ceny bytové výstavby, ceny tepla, tak opět to je špatně. Já si myslím, že teďka prostě musíme se pokoušet vyjednat takové podmínky, abychom ty nárazy co nejvíce rozmělňovali a hlavně směřovali, opravdu rád slyším, k tomu konceptu jednotné sazby. Bohužel, už jsme ztratili čas, protože kdybychom o těchto věcech seriozně vyjednávali před koncem roku, kdy vlastně spousta věcí přešla bez podnětu z Evropské unie do 22procentní sazby, měli jsme ten prostor manévrovací mnohem, mnohem vyšší.

Hana Hikelová: Je vůbec reálně, pane Mládku, že se koalice dohodne tak, aby ty změny byly od 1. května?

Host (Jan Mládek): Jsem optimista, většina těch jednání už na odborné úrovni proběhla.

Hana Hikelová: Pokud by nebyla nalezena shoda, znamená to, že by zůstalo platné to, co teď půjde do druhého čtení, bez té větší změny?

Host (Jan Mládek): Pravděpodobně bychom schválili vládní návrh tak, jak teďko leží ve Sněmovně.

Host (Martin Kocourek): Ale ten by byl velmi nepříjemný, protože opravdu u některých těch komodit dojde opravdu k cenovému nárazu a znovu opakuji, my jsme připraveni, pokud by byla politická dohoda na nějakém střednědobém horizontu jednotné sazby participovaná, případně komunikovat s koalicí o tom sjednocování sazeb.

Host (Jan Mládek): To je, obávám se, otázka pro předsedy politických stran.

Host (Martin Kocourek): Já se obávám, že v tomto opravdu nemůžeme hrát nějakou individuální politiku, protože jak vidíte, se to dotýká prostě nejistoty v mnoha oblastech.

Hana Hikelová: Tolik slova dvou poslanců, kteří v rozpočtovém výboru samozřejmě problematiku DPH budou v těch nejbližších dnech řešit. Martin Kocourek z ODS a Jan Mládek, poslanec ČSSD. Děkuji vám a někdy opět na slyšenou.

Host (Martin Kocourek): Na slyšenou.

Host (Jan Mládek): Na shledanou.

Češi obvinění na Novém Zélandu

Novozélandské úřady obvinily tento týden dva české občany z pašování orchidejí. Podle prvních informací měli mít u sebe děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Čestmír Číhalík a bývalý pracovník České inspekce životního prostředí Jindřich Šmiták celkem 130 těchto rostlin. Jsou proto obviněni z porušení zákona o obchodování s ohroženými druhy, za což jim na Novém Zélandu hrozí až tříleté vězení nebo pokuta do výše 50 tisíc novozélandských dolarů.

Čestmír Číhalík ale včera České televizi tvrdil, že ani jeden z nich neměl u sebe ani v herbáři jakékoli chráněné rostliny. Jeho vyjádření podpořilo i České ministerstvo zahraničí a Cyril Svoboda prohlásil, že jde patrně o velké nedorozumění. Na telefonu je teď doktorka Kamila Škápa, česká tlumočnice, která žije přímo na Novém Zélandu. Přeji hezký den.

Host (Kamila Škápa): Dobrý večer.

Hana Hikelová: Paní doktorko, jak celou kauzu prezentují novozélandská média?

Host (Kamila Škápa): Tak začalo to tím, že byla malá zmínka večer v televizních novinách až v jedenáct hodin večer a nikdo by z toho nic nepoznal, protože oba pány teda ukazovali, jak šli od soudu a jeden měl svetr na hlavě a druhej měl hlavu skloněnou a jména byly tak zkomolené, že teprve teďko vím, jak se jmenují. Ale rozšířili to víc v ranních novinách, hlavně v Oklandu, kde ten soud se koná, kde mají jak fotografie obou pánů a důkladný článek s pozadím, včetně že jeden z nich je děkanem lékařské fakulty a dokonce vyšťourali, Palackého univerzita v Olomouci, mají teda dost detailů.

Hana Hikelová: V Česku jsou informace k tomuto případu velmi rozporuplné, jak už jsem naznačila v úvodu. Nejdříve prý novozélandské úřady tvrdily, že měli u sebe 130 rostlin orchidejí, teď se říká, že je to celé zkreslené a že muži nechtěli nic pašovat, ani s žádnými květinami obchodovat.

Host (Kamila Škápa): Neříkají, kolik orchidejí, ale to je úplně jedno, jestli měli jednu nebo tisíc. Protože podle zákona, podle paragrafu 44, když obchodují s ohroženými rostlinami, na který nemají žádné povolení, tak je to smrtelně jedno, kolik těch rostlin bylo.

Hana Hikelová: Má česká komunita na Novém Zélandě k případu nějaké podrobnosti, kromě těch, které se objevily právě v médiích?

Host (Kamila Škápa): Absolutně zatím nic, nikdo nemůže nic zjistit, protože odjeli od soudu, nikdo neví, kde jsou ubytovaní. Jejich advokátka nevrací telefonní rozhovory, tak nemáme tušení, co se děje. A taky je v Oklandu je honorární konzul České republiky, tady je to Novozélanďan a taky zatím neodpovídá na žádné telefony, tak nevíme nic, žádné detaily.

Hana Hikelová: Soud s oběma Čechy byl odročen, pravděpodobně by měl být příští týden. Nicméně, dá se odhadnout, jak by mohl dopadnout, jak moc jsou právě Novozélanďané citliví na porušování zákona o ochraně přírody, rezervací či právě obchodování s ohroženými druhy?

Host (Kamila Škápa): Novozélanďané jsou na to strašně citliví, protože za první jsou malinkatá zem, tak si musí dělat světové renomé tím, jak se starají o kdejakou žoužel, broučky. Teďko tady zakázali vstup do kusu lesa, protože je tam nějaký vzácný slimák, nikdo o něm v životě neslyšel a podobný případ tady byl teda, orchideje zatím nikdo se nepokusil pašovat, ale je to asi 3 roky, tady byl jeden pán, který chtěl pašovat nějaký ještěrky a dostal plné tři roky.

Hana Hikelová: Takže si myslíte, že pokud by soud prokázal, že skutečně u nich ty orchideje byly, tak nemají příliš velkou šanci na to, že by to například vysvětlili, že to bylo pro vědecké účely?

Host (Kamila Škápa): To je smrtelně jedno, vědecký účel nebo ne, protože zákon tvrdí, že pokud nemáte povolení, tak prostě nemůžete. Problém je totiž s tím, že oni jsou obvinění z toho, že oni už je poslali pryč z Nového Zélandu. Kdyby bývali ty orchideje ještě měli, tak by bývali mohli zkusit, my jsme to nevěděli, my jsme prostě měli pro vědecký účel a někdo by jim býval řekl, tak v tom případě musíte jít pro povolení generálního ředitele Ministerstva ochrany přírody. Ale obvinění je, že oni už ty rostliny odeslali, nejenom, že ty orchideje, ale ještě jiné rostliny.

Hana Hikelová: Děkuju moc, paní doktorko.

Host (Kamila Škápa): A ještě jednu věc, vy jste říkala 3 roky nebo 50 tisíc. Paragraf říká, že to může být 3 roky nebo 50 tisíc nebo oboje.

Hana Hikelová: Děkuju moc za upřesnění, tolik doktorka Kamila Škápa přímo z Nového Zélandu, díky moc za informace, na slyšenou.

Host (Kamila Škápa): Na slyšenou.

Poselství George Bushe a situace v Americe před volbami

Projev amerického prezidenta George Bushe, ale také fotbalové a hokejové přestupy tohoto týdne, to jsou témata druhé poloviny pořadu Týden v tahu. George Bush přednesl v noci z úterý na středu tradiční poselství o stavu unie. Tento projev se obvykle nese v duchu domácích témat, ale vývoj ve světě v posledních letech nutí amerického prezidenta, aby věnoval velkou pozornost když ne přímo zahraniční politice, tak určitě bezpečnostním otázkám či terorismu. Projev sledoval i náš zpravodaj ve Spojených státech, Miroslav Konvalina.

Miroslav Konvalina: Prezidenta Bushe podporuje 6 z 10 Američanů a ani svým v pořadí třetím poselstvím, které postrádalo výraznější politické iniciativy, nemohl nic pokazit. Republikánští kongresmani ho odměnili téměř 7 desítkami potlesků, většinou vestoje, zejména za to, jak chrání americkou bezpečnost a daňovými škrty pobízí domácí ekonomiku. Ve Washingtonu projev pozorně poslouchal také český velvyslanec ve Spojených státech, Martin Palouš.

Host (Martin Palouš): Prezident Bush ve svém poselstvím, myslím si, ničím nepřekvapil. De facto znovu výrazným a srozumitelným způsobem zformoval základní východiska své zahraniční a domácí politiky, ať už se to týká boje proti terorismu, situaci v Iráku a obecně míru na Blízkém východě.

Miroslav Konvalina: V poselství amerického prezidenta toho nebylo zakódováno mnoho, co by se týkalo České republiky. George Bush zdůraznil, že v Iráku nejsou Spojené státy samy, i když Česko nejmenoval.

Host (Martin Palouš): Pro nás to americké stanovisko je velice podstatné to, že Američané, myslím si, udrží aktivní politiku v této oblasti v Iráku, ať už tedy zvítězí jedna či druhá strana ve volbách, je velice důležitá informace.

Host (Martin Palouš): I přes napjatou mezinárodní situaci ve volebním roce bude ale nejpodstatnější roli hrát domácí problematika. 40 milionů Američanů nemá zdravotní pojištění a demokraté žádají přechod na všeobecné zdravotní pojištění. Tomu se ale republikáni zarytě brání. Na to, co na programové prohlášení George Bushe říkají běžní Američané, se ptala v Chicagu Eva Lizcová.

Projevy účastníků: Já jsem republikán, takže jsem v podstatě spokojen s tím, jak Bush svoji práci dělá. Samozřejmě, že je vždy možné dělat to lépe. Bylo by fajn, kdyby se mu podařilo vytvořit pár nových pracovních míst.

Eva Lizcová: Říká Georgon, kterého jako většinu Američanů trápí, že za poslední tři roky ztratila americká ekonomika přes 2 miliony pracovních míst.

Projevy účastníků: Nemám ráda Bushe. Podle mě jsme neměli jít do té války v Iráku. A vadí mi, že příliš nepomáhá starým lidem, třeba aby nám dal více peněz a to nejen na zdravotní pojištění a léky.

Eva Lizcová: Říká pětašedesátiletá Helen. Více tolerantní je o 20 let mladší Michael.

Projevy účastníků: Já asi nesouhlasím s válkou v Iráku, ale co se ekonomiky týče, v tom si myslím, že na ni nemá vliv žádný politik. Ekonomika se prostě řídí svým vlastním motorem.

Hana Hikelová: Tolik Eva Lizcová a Miroslav Konvalina. Právě o tomto projevu budu teď mluvit i s politologem Tomášem Klvaňou. Hezký podvečer.

Host (Tomáš Klvaňa): Dobrý den.

Hana Hikelová: Přineslo to Bushovo vystoupení nějaké překvapení, podle vás?

Host (Tomáš Klvaňa): Nepřineslo a ani nemohlo, protože letos je, jak jste správně připomněla, volební rok a prezident Bush si nesmí dovolit žádné překvapení. To znamená, on se hlavně soustředil na ta témata, která jsou nějakým způsobem svázána s domácí politikou, s ekonomikou a na rozdíl od toho projevu loni, kdy hlavní důraz byl právě na zahraniční politiku, na boj proti terorismu, letos začal s tím terorismem, ale skončil s tou větší částí projevu domácími programy, domácími úspěchy nebo tím, co on říká, že jsou úspěchy. To je ten rozdíl právě proti tomu loňskému roku, kdy chtěl připravit národ pro tu válku v Iráku.

Hana Hikelová: Vy už jste zmínil, George Bush věnoval velkou pozornost ekonomice, to se určitě dalo čekat, neboť se navíc jedná o ten volební rok a dá se říci, že právě ekonomika vyhrává americké volby. Dá se to takto jednoduše spojit?

Host (Tomáš Klvaňa): Jednoduše ne, ale když je ekonomika tam, kde si jí její prezident nepřeje mít, to znamená v těch mínusových číslech nebo když se třeba ztrácí zaměstnanecká místa, tak má prezident problém. To se ostatně stalo prezidentu Bushovi staršímu v roce 1992 a prezident Bush mladší se toho bojí jako čert kříže a snaží se nějakým způsobem navázat na ten relativní úspěch války v Iráku také tím, že nebude zapomínat na domácí ekonomiku, na domácí politiku. Bude se snažit oživit ekonomiku, bude se snažit omezit tu ztrátu pracovních příležitostí pro Američany, protože si dobře pamatuje, že jeho otec tehdy, coby čerstvý vítěz války v zálivu měl ohromnou popularitu, ale americká ekonomika, která se pomalu dostávala z recese v té době, mu vlastně prohrála volby.

Hana Hikelová: To znamená, že přetrvává v Americe to, že jakýkoliv úspěch na mezinárodním poli přece jenom nevyváží stav ekonomiky.

Host (Tomáš Klvaňa): To je velmi těžké takhle říci, protože ta zahraniční politika dnes má jinou dimenzi než v minulosti. Rozhodně jinou dimenzi, než ji měla v roce 1991. Zahraniční politika, boj s terorismem se úzce dotýká životů všech Američanů, to znamená oni skutečně pociťují ten stav, ve kterém se nacházejí, jako válku. Znamená to, že pokud nepůjde válka v Iráku nějakým opravdu tragickým směrem a nestane se třeba nějaký další velký teroristický útok nebo kde by ho prezident Bush nezvládl, je jasné, že bude mít obrovskou šanci na znovuzvolení, i když ta ekonomika třeba nebude úplně šlapat, ale vypadá to, že ta ekonomika nastartovala.

Hana Hikelová: Já teď odbočím trošku někam jinam. V tomto týdnu také začal kolotoč primárek. V Iowě proběhlo volební shromáždění a nejvíce hlasů získal možná trochu překvapivě senátor John Kery a zcela propadl dosud největší favorit, Howard Dean. Jak je ten výsledek v Iowě důležitý pro primárky?

Host (Tomáš Klvaňa): Je důležitý, je zajímavý a je překvapivý. Já jsem se nedávno vrátil z Nové Anglie, z Bostonu, což je místo, kde bydlí John Kerry, on je z Massachusetts, senátor za stát Massachusetts, je to hrdina z Vietnamské války, má skvělý, jak se říká, politický rodokmen, má spoustu peněz, protože si vzal za manželku Terezu Heinzovou, která sdělila takové to impérium, které vyrábí například kečupy Heinz, ale také spoustu dalších potravinářských produktů, takže všichni čekali někdy loni na jaře, že John Kerry bude tím favoritem a on se nechytil nebo nechytal se dlouho. Na podzim vyhrával ve všech těch soubojích, ve všech těch průzkumech Howard Dean a už to vypadalo, že John Kerry skutečně nebude mít žádnou šanci proti takovému tomu radikálnímu drivu Howarda Deana, ale nakonec se ukázalo, že i ti radikální demokraté v Iowě, i když třeba mají raději Deana, volili Kerryho, protože ho považují za někoho, kdo prezidenta Bushe může porazit. Je to člověk, který je umírněnější, realističtější, má mnohem více zkušeností v zahraniční politice a v domácí politice než Howard Dean, takže oni si prostě myslí, že Kerry má větší šanci než Bush a vypadá to, že takový drive toho Kerryho se přenese i do těch primárek, které budou příští týden v úterý, tuším. Pokud tam vyhraje Kerry, tak to s Deanem vypadá špatně a Kerry bude mít obrovskou šanci pokračovat v té spanilé jízdě a nakonec tu nominaci získat poměrně rychle. Kdyby tohle to někdo předpověděl před měsícem, před šesti týdny, málokdo z pozorovatelů by tomu věřil.

Hana Hikelová: Tolik názory politologa Tomáše Klvaně na aktuální dění ve Spojených státech amerických. Já vám děkuji a někdy příště na slyšenou.

Host (Tomáš Klvaňa): Na slyšenou.

Jak se prodávají sportovci

Sportovní události v prvním měsíci nového roku, to nejsou jenom výsledky zápasů, ale také nebo možná především jednání v zákulisí našich dvou nejpopulárnějších sportů, fotbalu a ledního hokeje. V lednu totiž končí možnost, kdy mohou fotbalisté a hokejisté přestupovat a měnit dres. A tento týden byl z tohoto pohledu velmi zajímavý. Připomene nám to teď redaktor sportovní redakce Radiožurnálu, Miroslav Bureš.

Miroslav Bureš: Vezmeme to od konce, protože rozruch kolem největší hvězdy hokejového světa ještě neutichl. Včera v noci středoevropského času byl vyměněn Jaromír Jágr z Washingtonu do New Yorku Rangers. O takovém odchodu nejlépe placeného hokejisty současnosti se mluvilo už dlouho, ale až nyní nabraly události velmi rychlý spád. A podle Jágrova osobního trenéra Mariána Jelínka se majitel Washingtonu, Ted Leonsis, rozhodl o razantní krok nejen v případě Jaromíra Jágra.

Host (Marián Jelínek): Myslím, že tam má jít Jason Carter, ale na druhé straně jsem slyšel, že Washington o něj neprojevil zájem či vyloženě chce klub rozprodat a pustit i další drahý hráče včetně Langa, Bongreje, Kolcika a Sergeje Gončara, takže chce dohrát sezónu, by se dalo říct, s farmářským týmem.

Miroslav Bureš: Nechme se tedy překvapit, třeba se ještě do konce ledna dočkáme dalších zajímavých tradů v NHL. Do konce ledna mají čas také fotbalisté, přitom letošní rekordy lámala v tomto týdnu i česká Gambrinus liga. Nejdřív odchod Libora Doška z Brna do Liberce za 20 milionů korun a pak také po dlouhých jednáních přestup teplického záložníka Petra Voříška do Sparty. Hovoří se o 26 milionech, které měla Sparta Teplicím zaplatit. Potvrdit to nechce nikdo, nicméně ředitel teplického FK, František Hrdlička, Radiožurnálu řekl, že jde o letošní rekordní sumu na přestupové scéně Gambrinus ligy.

Host (František Hrdlička): Sparta nabídla nejvíc a samozřejmě rozhodovalo i to, kam hráč měl přání přestoupit a Petr Voříšek už delší dobu tady v Teplicích oznamoval, že by rád z Teplic odešel. Ta částka je pro Teplice velmi zajímavá, ale zveřejnit ji nemůžu, protože jsme se dohodli a smluvně jsme se zavázali, ale určitě si myslím, že do dnešního dne tenhle ten přestup je, co se týká finančních prostředků, asi nejvyšší.

Miroslav Bureš: Agenti společnosti Sport Invest si musejí mnout ruce. Několik dnů před tím, než se jim povedlo prodat Voříška do Sparty, uzavřel se nejvyšší letošní transfer v Evropě, opět s podpisem Zíkovy agentury. Po velmi dlouhých debatách se dohodli zástupci francouzského Rhen a anglické Chelsey na tom, že český brankář Petr Čech se od léta stane hráčem ambiciózního londýnského klubu. Všechno je samozřejmě o penězích a v tomto případě prodávající Rhen dosáhl nakonec na své. Mluví se o 13 milionech eur, které dostali Francouzi od Chelsey za Čecha. V průběhu jednání, která už se zdála být neúspěšná, nám Viktor Kolář, ředitel Sport Investu, zastupujícího Petra Čecha, řekl.

Host (Viktor Kolář): Vždycky se potkávají kluby, ten, kterej kupuje, tak je bohatší než ten, kterej prodává. V tomhle případě pan Pinot je jeden ze dvou nejbohatších, možná říká se, teď už je nejbohatší ve Francii, i když prodělal nějakou anabázi tam ohledně pojišťoven, takže ztratil nějaký asi peníze, ale má tolik společností, že Rhen je jedna, řeknu třeba z 30 jeho společností. Petr trošku říká, že cítí, že tam teď malinko třeba ne dochází, ale že ten přísun peněz není tak veliký, jako byl v minulosti. Oni zdůrazňujou v tuhle chvíli, že pro ně je důležité to sportovní hledisko, udržet se, že toho Petra potřebujou. Já myslím, že ale to je hra, jo, je to taková hra, kdy oni půjdou až na tu hranu, to Rhen na tu samotnou hranu a tam potom teda řeknou ano nebo ne, jo, a snaží se zkrátka vydělat co nejvíc peněz.

Fejeton Jana Pokorného

No a peněz vydělali nemálo. Zmíněných 13 milionů eur za přestup našeho reprezentačního brankáře Petra Čecha není ani ve fotbalu částka zanedbatelná. Přestupy fotbalistů, to je i téma, které inspirovalo mého kolegu Jana Pokorného při psaní pravidelného sobotního fejetonu.

Jan Pokorný: "Zatímco se politici spoří o výší DPH, miliardy jim utíkají po fotbalových hřištích. Je jen otázkou času a několika dalších fotbalových přestupů, kdy se někdo zeptá, komu vlastně patří české národní fotbalové mužstvo.

Hráči v reprezentaci nosí dres se státním znakem, tudíž jde pravděpodobně o státní majetek. A pokud dává někdo za Tomáše Rosického miliardu, je nápad privatizovat národní fotbalové mužstvo na spadnutí. Opozice spustí sice povyk, že prodávat národní mužstvo je proti českým národním zájmům, ale na to vláda nedbá. Pohleďte, za kolik se prodává Čech, kolik stál Koller, Poborský, za jakou sumu odcházejí naši hoši za chlebem do Ruska, argumentují zastánci privatizace.

Zbyde tedy jen vyřešit dvě otázky. Zda prodat národní mužstvo po kusech na burze, nebo jej střelit jako celek. První varianta má svá úskalí. Pokud by měl každý fotbalový reprezentant svého vlastníka, bylo by to nepřehledné v televizních titulcích. Z toho důvodu bude lepší najít silného strategického partnera.

Nabízí se řada slavných a bohatých osobností - zpěvák Michael Jackson, který by se staral i o dětský fotbalový potěr, možná Jaromír Jágr, který je po přestupu do New Yorku jako vyměněný chce za každou cenu pomoci státní kase. Nejpravděpodobnější však je, že se s nabídkou objeví ruský bohatýr Roman Abramovič, který už vlastní londýnskou Chalsea, chce koupit hokejové mužstvo Vancouveru a vstoupit do automobilové formule 1.

Abramovič je tvrdý obchodník. Jistě dobře zaplatí, avšak nikoliv bez podmínek. Už kdysi radil tehdejšímu ruskému prezidentu Jelcinovi, jak má investovat. O tutéž roli bude usilovat u českého premiéra. V případě nutnosti je dokonce rozhodnut si úřad vlády i se zaměstnanci koupit. Teprve pak nechá šít nové fotbalové dresy s nápisem Česká Abramovič republika."

Tolik Jan Pokorný a tolik také alespoň některé události, které nás zaujaly v tomto týdnu. K jakým tahům dojde na naší i mezinárodní nejen politické scéně a jak se vytáhnou jejich aktéři, o tom zase za týden po sedmnácté hodině.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autoři: bum , mik , hon , jap , hah , eli
Spustit audio