Zločinec si u beduínů v Jordánsku mohl spálit jazyk

Společenství a národy, které se snaží vzdorovat překotné modernizaci světa, to mají stále těžší. Vypravme se za beduíny, kteří si během staletí vypracovali vlastní systém kmenového práva.

Beduíni žijí ve velmi drsných podmínkách blízkovýchodních pouští, přesto si po staletí dokázali zjednávat vlastní spravedlnost pomocí svérázného detektoru lži. Pamatují na něj dodnes i jordánští pastevci, kteří shlížejí z vyprahlých hor do údolí Jordánu.

Takový zvuk vydává malá beduínská naběračka zvaná mehmasa. Vypadá jako malá pánvička s dlouhou rukojetí, na které si beduíni nad ohništěm praží kávová zrnka.

V beduínském táboře nad Mrtvým mořem si pamatují, že v minulosti se používala jako detektor lži. Aby podezřelý prokázal svou nevinu, musel rozžhavenou mehmasu olíznout.

„To byla takzvaná biš’a, která se však už dávno neprovádí. Ani v minulosti taková zkouška ohněm nebyla příliš častá,“ překřikují se beduíni. Vykonávat ji smělo pouze několik lidí, kterým se říkalo mubašové.

Rozžhavená pánev měla psychologický účinek

Zkouška obvykle fungovala v podmínkách, kdy si byl zločinec vědom své lži. Byl nervózní a raději se přiznal, než se vůbec mehmasa stačila rozpálit do ruda. Nevinný člověk býval naopak klidný. Právě to byl asi hlavní přínos biš’a. „Vidina spáleného jazyka dokázala lidi přimět k pravdomluvnosti,“ dodává beduínský vůdce.

Beduínští muži obdivují zdobnou dýku zděděnou po předcích

V některých částech Egypta se biš’a provádí i v dnešní době. V Jordánsku ji však před 35 lety zakázali. Beduínské kmenové právo v poušti přesto platí dál.

Právě o něm bude i jedna z reportáží nedělního Zápisníku zahraničních zpravodajů, který můžete poslouchat krátce po deváté hodině.

Spustit audio