Zlaté české ručičky. Poslechněte si reportážní seriál o nadějné budoucnosti českého řemesla
Devatenáctiletý Filip studuje netradičně dva učňovské obory. „Chci zvládnout dům od zásuvek po internet,“ říká
Devatenáctiletý Filip Kratochvíl je důkazem toho, že české řemeslo má budoucnost. Student Střední školy spojů a informatiky v Táboře a vítěz soutěže Česko 2026 si k řemeslu našel cestu už v dětství – dnes kombinuje obor elektrikáře a spojového mechanika, aby jednou dokázal postavit dům od kabelů až po internet. Praktická práce ho baví víc než teorie a právě díky ní má jasno i o své budoucnosti: „Práce je dost. Nebojím se ani vlastní živnosti,“ říká.
Devatenáctiletý Filip Kratochvíl, jeden z vítězů soutěže CzechSkills 2026, studuje na Střední škole spojů a informatiky v Táboře. Jeho oborem je spojovací technika a třeba se časem objeví ve vašem domě nebo firmě, aby vám něco zapojil.
Čtěte také
Filip má už jeden výuční list, je elektrikář. Studuje ale druhý obor. „Jsem sice vyučený elektrikář, ale dělám ještě spojovacího mechanika, abych měl rozhled. Chtěl bych dělat kompletní instalace, od elektřiny přes internet a optiku,“ říká mladý muž v učebně, kde zrovna jeho spolužák leze po štaflích a natahuje kabely.
Nové technologie jsou šance pro mladé
Dva učňovské obory po sobě nejsou úplně běžné, podle Filipa ale dávají smysl. Praktická práce mu totiž vyhovuje víc než teoretické studium. „Nejsem typ, co by se učil z knížek. Když to vidím v ruce a zapojím si to, tak to pochopím mnohem líp. A hlavně mě to baví,“ dodává štíhlý mládenec, který bydlí kousek od Tábora a do školy jezdí vlastním autem.
Kombinace více technických dovedností je stále důležitější. O tom nepochybuje ani mistr odborného výcviku Karel Raška: „Elektrikář pracuje se silnoproudem, ale dnešní domy jsou postavené i na slaboproudu, na datových sítích, zabezpečení nebo optice. Když to někdo umí spojit, má velkou výhodu.“
Obor spojovací techniky podle Rašky patří jednoznačně mezi perspektivní. Výrazně se v něm prosazují nové technologie, zejména optické sítě. „Telekomunikace se hodně změnily. Přichází nové technologie, se kterými starší pracovníci často nemají zkušenosti. Pro absolventy je to naopak příležitost,“ dodává.
Na co AI nestačí
Škola spolupracuje i s firmami z praxe. Studenti se tak dostávají k moderním technologiím a část z nich po škole rovnou nastupuje do zaměstnání.
Filip Kratochvíl pracuje v oboru i během studia. V táborské firmě se podílí na výrobě rozvaděčů a získává nutnou praxi. Do budoucna plánuje buď podnikat, nebo zůstat ve firmě, kde má brigádu.
Čtěte také
„Chtěl bych jít na živnost, udělat si potřebné zkoušky a dělat to naplno. Ale klidně zůstanu i ve firmě, kde jsem teď. Je tam dobrý kolektiv,“ popisuje.
Obavy z nedostatku práce Filip rozhodně nemá. „Nemyslím si, že bych se musel bát. Vždycky bude potřeba někdo, kdo natáhne kabely a zapojí to. Tyhle věci za nás umělá inteligence neudělá,“ rozesměje se mladý muž.
Šikovné ruce jsou nad zlato
I z toho důvodu se pohled veřejnosti na učňovské obory podle učitele Karla Rašky v posledních letech mění. „Byla doba, kdy si všichni mysleli, že jejich dítě musí mít maturitu. Přitom spousta mladých lidí je šikovná rukama a v řemesle může být velmi úspěšná.“
Zájem o technické obory podle něj postupně roste a školy nemají o studenty nouzi. V loňském školním roce ukončilo střední školu přibližně 94 tisíc studentů, více než čtvrtina z nich získala výuční list.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
