Zjednodušit propouštění úředníků? Udržet kvalitní státní zaměstnance je problém, poukazuje odborář Bednář

Vláda v pondělí podpořila normu, podle které se má zaměstnávání státních úředníků víc podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Vy jste ji vyzývali, aby to nedělala. Je to pro vás zklamání?

My jsme to rozhodnutí vlády víceméně očekávali, ale popravdě jsme doufali v nějaký rozumný závěr vládního jednání. My když jsme zjistili 27. prosince, že byl načten poslanecký návrh, tak jsme byli poměrně zděšeni, protože to nikdo neavizoval, nebyli jsme na to připraveni.

Vy jste o tom nic nevěděli dopředu?

Vůbec jsme o tom nevěděli dopředu. Právě až teprve díky poslaneckému návrhu 31. prosince, na Silvestra, jsem zaslal panu premiérovi žádost, aby se svou autoritou zasadil o to, aby poslanecký návrh nebyl schválen vládou, aby byl odmítnut. Zároveň jsem ale nabídl možnost komunikace nad tématem služebního zákona a nad tím, co trápí nás jako odbory, ale co trápí i odbornou veřejnost. Služební zákon samozřejmě není dokonalý, ale už tady funguje 10 let a lidé, zaměstnanci si na to zvykli.

Odbory vašimi ústy označily záměr zrušit současný služební zákon za nezodpovědný hazard. Proč?

Já jsem to možná řekl v minulé větě. Funguje tady 10 let, říkáme, že není dokonalý.

Dobře, ale z toho není úplně jasné, proč by to měl být hazard a proč je to nezodpovědné.

Pokud se podíváme na novou normu, mění úplně celý systém státní služby, ze služebního poměru na zákoník práce. Některé věci nebudou tolik transparentní. Zároveň ale v sobě návrh zanechává některé prvky veřejnoprávní podstaty služebního zákona, některá omezení a podobně. Myslíme si, že některé věci, a můžu je jmenovat, jsou na hraně ústavnosti, možná i za hranou ústavnosti.

Čtěte také

Čekat na expertizy není vhodné. Aktuální norma je nevyhovující, říká Ožanová o plánu zrušit služební zákon

Pojďme být konkrétní. V čem by podle vás mohly navrhované změny ohrozit fungování úřadu, jak jste řekl?

První věc, která nás napadla a kterou jsme tam zjistili, že bude daleko jednodušší propouštění státních zaměstnanců, což nahrává na netransparentnost budoucího úřadu. Zároveň, z našeho pohledu to je problém i s politikou, protože my jsme se pořád tvářili, jako že státní zaměstnanci by měli být apolitičtí, ale tady by se mohli úplně lehce jako státní zaměstnanci dosadit političtí nominanti.

Co vidíme jako neústavní, je například zkušební doba. Na čtyři až osm měsíců je v zákoníku práce, kdežto zkušební doba pro státní zaměstnance by měla být 6 měsíců a 9 měsíců pro vedoucí zaměstnance.

Podle nové novely se například může nařídit pracovní cesta bez předchozího dohodnutí se zaměstnancem, což nelze umožnit podle zákoníku práce. Přeložení zaměstnance například až na 60 dnů bez jakékoliv dohody, smlouvy nebo souhlasu zaměstnance. Může se nařídit pracovní přesčas, aniž by zase došlo k předchozí dohodě mezi vedoucím zaměstnancem a státním zaměstnancem. Takže uvidíme. To jsou ustanovení, které vidíme jako velmi problematická a říkám, jsou možná už za hranou ústavnosti.

„Stát není konkurenceschopný“

Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a kvůli snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Toto podle vás ten návrh nepřináší?

Nepřináší, v žádném případě nepřináší. Například při výběrovém řízení budou mít stejný postup jako dnes, tam administrativa zůstává. Je tam celá řada ustanovení, která propisují ze služebního zákona do tohoto nového zákona.

Ve výsledku to přinese možná zefektivnění díky tomu, že bude daleko snazší propouštění státních zaměstnanců. To pak ano. Ale my jako odbory jsme vždy tvrdili, že se nebráníme zefektivnění státní služby nebo státních zaměstnanců, ale musí to být na základě různých analýz, různých propočtů, jaká místa se mohou zrušit, jaká se nemohou zrušit.

Cílem má být posilovat efektivnost a výkonnost správních úřadů a státních zaměstnanců. Také udržovat transparentnost, profesionalizaci a stabilitu státní správy a zachovávat její nezávislost a apolitičnost. Ten záměr zní bohulibě, ne?

Čtěte také

Platy státních zaměstnanců? Chtěli jsme kompromis. Návrh vlády byl neakceptovatelný, zlobí se odbory

Zní to krásně, ale hlavním principem, který by měly být zachován, je udržet stávající státní zaměstnance kvalitní. Druhou prioritou by měl být nábor nových kvalitních zaměstnanců. To se nedaří – budu konkrétní. A třetí prioritou z mého pohledu je rozvoj zaměstnanců, to znamená vzdělávání, a v tom novela prostě nepřináší nic nového.

Udržení stávajících zaměstnanců a hlavně těch kvalitních je velký problém, protože stát není konkurenceschopný vůči samosprávě, a to nemluvím o tom, že samospráva není konkurenceschopná vůči soukromému sektoru. Nábor kvalitních zaměstnanců se nedaří, protože když se podíváme na platové tarify, tak třeba vysokoškolák, který přijde po škole a má tam platový tarif kolem 26 tisíc hrubého, tak to ho hned odradí. A i kdyby to přijal, tak po dvou měsících většinou odchází, protože zjistí, jak náročná ta práce pro stát je; nejenom fyzicky, ale hlavně psychicky náročná.

Ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání má být zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systematizované pracovní místo ve správním úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Toto podle vás také není dostačující?

Určitě to není dostačující. Ale hlavně je velký problém to, že díky tomu, že se upustí od správního řízení, které momentálně zákon o státní službě zná, tak celá řada sporů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se bude řešit u civilních soudů, což si myslím, že není zrovna dobrá vizitka státu.

Statut státní služby

Na kolik státních zaměstnanců mohou mít navrhované změny dopad?

Pod zákonem o státní službě je zhruba 70 tisíc státních zaměstnanců, takže je to dopad na tento vzorek zaměstnanců.

Upozornili jste na to, že návrh zákona s vámi nikdo z koalice nekonzultoval a neprojednala ho ani tripartita nebo Rada vlády pro veřejnou správu. Jak si to vysvětlujete?

Čtěte také

Vzniká kategorie pro velké developery. Na přeměnu úřadů máme krátký čas, říká za samosprávy Olšáková

Podle mého názoru, vládní koalice, nebo spíš myslím hnutí ANO jako největší koaliční partner, tuto novelu připravoval dávno. A protože poslankyně Ožanová jednoznačně řekla, že to chtějí urychlit, vyjádřil se také Vondráček, je tady tlak na to, aby se změna velmi urychlila. Proto to jde poslaneckým návrhem.

Standardně by s tím měla vyjít vláda, měla by to dát do meziresortního připomínkového řízení, i odborná místa by se k tomu měla vyjádřit a potom by normálně probíhal klasický legislativní proces. A proč odbory? Protože se to dotýká lidí, dotýká se to zaměstnanců a my zaměstnance hájíme.

A čím předkladatelé argumentují? Ptali jste se, proč tedy návrh neprošel meziresortním připomínkovým řízením?

Pane redaktore, to je velmi složité, protože 27. prosince to načetli, 31. prosince jsme vyzvali pana premiéra a po Novém roce, včera 5. ledna to vláda schválila. Takže nebyl vůbec časový prostor na to, abychom mohli s kýmkoliv jednat.

Nový zákon podle vás neřeší skutečné problémy stávajícího systému. Které to tedy jsou?

V každém případě jedním z problémů jsou výběrová řízení, aby byla flexibilnější a nebyla administrativně zatěžující. I když od 1. ledna (2025, pozn. red.) platí novela zákona o státní službě, která to modifikuje, nedokážeme teď momentálně říci, jestli funguje nebo nefunguje dobře.

Já tam vidím velký prostor pro změnu osobních ohodnocení. Ta se dnes dělají jenom naoko, protože pokud nemáte peníze a nemůžete člověku na základě osobního ohodnocení zvýšit například osobní příplatek, potom osobní hodnocení děláte tak, abyste ho nemohl zvýšit, což úplně popírá smysl osobního hodnocení.

Čtěte také

Rozdávání trafik? Chceme odpolitizovat ministerstva, hájí služební zákon Výborný

Nový zákon fakticky přesouvá státní zaměstnance do režimu zákoníku práce. Proč to podle vás není správně?

Když už se před 10 lety šlo cestou, že bude služební zákon, aby některé věci byly podobné třeba služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, samozřejmě s ohledem na jiné činnosti, je to určitý odraz toho, že státní úředník by měl být něco víc než jakýkoliv jiný zaměstnanec, protože opravdu dělá pro stát.

Má tam různá omezení, co nemůže dělat: výdělečná činnost, politická funkce a třeba například u některých zaměstnanců právo na stávku. Proto se šlo služebním poměrem. Teď mě překvapuje, že se od toho opouští a chce se jít na pracovní poměr.

Co říkáte na argument koaličního tábora, že takto to na úrovni obcí a samosprávných celků funguje dobře?

Já nemám problém s tím, že to funguje dobře na obcích. Tam si myslím, že to opravdu funguje dobře. Ale máme tady právní normu, která funguje deset let, tak se pojďme bavit o tom, že uděláme změny, které půjdou k lepšímu, ale nesmí to být změny politickým okem. Pojďme se pragmaticky bavit o změnách, co je potřeba pro státní službu.

S čím půjdou zástupci odborů na Úřad vlády? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.