Ženy jsou v důchodu aktivnější, muži mají sklon k pesimismu a ztrácejí motivaci žít
Celý týden se Český rozhlas věnuje fenoménu stáří z různých úhlů pohledu. Radiožurnál ve své sérii reportáží sledoval jak senioři bydlí, jak vychází s penězi, co dělají ve volném čase. V dnešním pátém dílu série zaměříme pozornost na změnu životního stylu, kterou s sebou přináší odchod do důchodu a na to, jakým způsobem se k nové etapě života staví ženy a muži.
V roce 1997 u nás poprvé došlo k převaze lidí starších šedesáti let nad dětskou složkou populace a tato převaha se od té doby stále zvyšuje. Za uplynulých patnáct let se počet penzistů zvýšil zhruba o půl milionu a trend se nezastavuje. Dnes tvoří důchodci čtvrtinu populace a podle odhadů bude za třicet let v česku penzistou každý druhý člověk. Za uplynulé čtvrtstoletí se totiž věk prodloužil skoro o osm let. Muži se dožívají v průměru 76 let, což je o pět let méně než ženy. Jak uslyšíme v naší reportáži, délka věku dožití ale není jediný rozdíl mezi oběma pohlavími.
Ženy jsou aktivnější než muži
V Mezigeneračním a dobrovolnickém centru Totem v Plzni pěvecký sbor složený ze seniorů připravuje vánoční koncert pro děti. Dirigentka tělesa Miroslava Kudrnová, která dříve pracovala v centru pro seniory říká: „S muži je to těžší. Jejich pohled na život je pesimističtější. Ženy seniorky si v nové etapě života hledají aktivity daleko snadněji než muži.“
Muži, kteří nemají z dřívejška koníčky a ještě navíc se jim vytratí kamarádi, s nimiž by zašli například na pivko nebo na fotbal, ztrácejí často motivaci k životu a předčasně odcházejí. Soňa Dolejšová
Ti totiž velmi těžce nesou fyzická omezení i případnou osamělost, která s sebou pozdější věk přináší. Pokud nebyli aktivní dříve, v seniorském věku to jen těžko dohánějí.
Slova dirigentky Kudrnové doplňuje i velmi aktivní Soňa Dolejšová, která do centra Totem také dochází. „Muži i ženy své stáří a opuštěnost prožívají úplně jinak. Muži, kteří nemají z dřívejška koníčky a ještě navíc se jim vytratí kamarádi, s nimiž by zašli například na pivko nebo na fotbal, ztrácejí často motivaci k životu a předčasně odcházejí.“
Trend se postupně mění
Ne všichni jsou na tom ale stejně, myslí si zástupkyně ředitelky plzeňského centra Totem Petra Bláhová. „Časy se mění. Dnešní typický penzista se snaží čerpat z okolního světa a držet krok s dobou.“ Vzhledem k tomu, jak se délka života v penzi prodlužuje, učí se senioři, jak se svým životem nakládat, aby byl plnohodnotný. To potvrzuje i jeden z pěti mužských sboristů pěveckého souboru centra Karel Pulitzar, který byl původně ve sboru jediným mužem. Pro něj začátek důchodu znamenal nejen konec jedné etapy života, ale také začátek nového života.
„Až po šedesátce jsem se začal učit hrát na kytaru a jezdit na windsurfu, až po šedesátce jsem si koupil knížku o pletení košíků a naučil jsem se je dělat. Raději si jdu zazpívat do sboru, kam postupně přibylo několik pánů, takže už nemusím zpívat sóla sám, než abych seděl doma u televize,“ říká se smíchem sedmdesátník Karel Pulitzar.
