Ženšen přímo z laboratoře

22. duben 2011

Léčivé účinku ženšenu jsou známé tisíce let. Intenzivní sběr ohrožuje jeho populaci v přírodě, mimo jiné proto, že ženšen roste velmi dlouho. V laboratořích Ústavu experimentální botaniky nyní za tři měsíce dokáží totéž, co trvá ženšenu v přírodě osm let.

Ženšen pravý je v současné době známá a hojně využívaná rostlina. Pochází z východní Asie. Už odnepaměti se sbírá kvůli léčivým účinkům, které využívá zejména tradiční čínská medicína. Protože je však ženšen díky své popularitě využíván takřka po celém světě, nastávají problémy s jeho dostupností a kvalitou.

Podrobnosti nám sdělil RNDr. Tomáš Vaněk, CSc., z Ústavu experimentální botaniky AVČR.

Logo

Divoký ženšen, aspoň ve své domovině, má daleko vyšší cenu a přikládá se mu daleko vyšší hodnota. Tomu samozřejmě odpovídá i to riziko, že by mohl z divoké přírody zcela vymizet. Proto se používají různé způsoby pěstování. Problém je ale v tom, že jde o výnos na jednotku plochy, a tak jsou rostliny pěstovány velice hustě. Díky tomu jsou náchylné k chorobám a je potřeba používat chemické pesticidy. Je to prostě umělá kultivace, která jednak u lidí, kteří mají rádi přírodní produkty, budí nedůvěru, a potom, z hlediska obsahových látek a hlavně jejich poměru, dochází k jiné produkci než u ženšenu divokého.

Právě zde v Laboratoři biotechnologie rostlin Ústavu experimentální botaniky zkoumá vědecký tým další možnosti jak zvýšit výnosy kvalitního ženšenu. Například prostřednictvím kultivace v bioreaktorech.
Je to v podstatě jednoduché. Řada lidí zná například hydroponii, to znamená, že rostlina se pěstuje bez půdy, kořeny má zaklesnuté v nějakých částicích, ať už skleněných nebo keramických, kam se přidává živné médium. Ty bioreaktory jsou v podstatě něco podobného, ale ten systém je daleko sofistikovanější a je uzavřený, takže ke kultivaci dochází ve sterilních podmínkách, bez přítomnosti případných bakterií a hub.

Kořeny ženšenu v korejské prodejně

Při laboratorní kultivaci je možné velice dobře ovlivnit, jaké účinné látky se ve vypěstované léčivé rostlině budou vyskytovat. Vědci v případě ženšenu zvolili ale jinou strategii.
Pokud se zaměříme na jednu látku, na jeden sekundární metabolit, potenciální léčivo, tak samozřejmě optimalizujeme podmínky kultivace, jak pokud jde o způsob kultivace, tak pokud jde o složení živného média pro produkci jedné látky. V případě ženšenu ovšem tahle cesta nebyla optimální, protože využití jednotlivých izolovaných látek v případě ženšenu nehraje moc roli, tam je spíše zájem o to, aby uměle kultivované rostliny měly stejný poměr obsažených látek jako divoce rostoucí. My jsme proto zvolili trošku jinou cestu. Normálně pěstujeme izolované buňky, které se chovají jinak, tady jsme se rozhodli ve sterilních podmínkách pěstovat přímo kořeny ženšenu, aby byl produkční systém co nejbližší tomu přírodnímu.

Ženšen pravý

Kořenům vzniklým v bioreaktorech přezdívají vědci ženšenové špagety. Využívání těchto špaget je oproti sběru divokého ženšenu výrazně náročnější. Zároveň má ale velkou výhodu.
Samozřejmě v bioreaktorech je možno podmínky kultivace optimalizovat, pak biomasa, v tomto případě kořeny, roste daleko rychleji než v přírodě. V tomto případě jsme schopni zhruba za tři měsíce vypěstovat to, co ve volné přírodě roste 8 let.

Tým z Laboratoře biotechnologie rostlin není jedinou vědeckou skupinou, která se kultivací ženšenu zabývá.
V Koreji, která je pravlastí ženšenu, používají na jejich poměry řekněme méně sofistikované aplikace, a ženšen kultivují také v bioreaktorech již od roku 2004. Já jsem je navštívil, máme v podstatě stejné výsledky, pokud jde o produkci. Rozdíl je v tom, že oni rozjeli již v roce 2004 průmyslovou produkci a vyrábějí ženšenové kořeny pomocí biotechnologie ve velkém, právě pro potravinové doplňky, kosmetiku apod.

Logo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.