Zemřel Ivan M. Havel. Připomeňte si ho v posledním rozhovoru na Radiožurnálu
„Člověk bytostně nezlý, vždy svůj a nápomocný druhým.“ Těmito slovy charakterizoval na sociálních sítích Michael Žantovský vědce, informatika, jednoho ze zakladatelů Občanského fóra a mladšího bratra prezidenta Václava Havla jejich společný přítel Michael Žantovský. Vysílací studio Radiožurnálu navštívil Ivan M. Havel naposledy v říjnu 2018 u příležitosti vydání vzpomínek svého otce Václava Marii Havla. Jak vzpomínal na své dětství? A jak hodnotil polistopadový vývoj?
Ivan M. Havel vzpomíná na svého bratra Václava Havla: Kdyby se teď vrátil, tak už by asi politiku dělat neuměl
Když vzpomíná na společné dětství s Václavem Havlem, tak se mu nejvíce vybavuje album, které vedla jejich matka – Božena Havlová. „Rodinné fotografie se dělají, když je pohoda,“ říká Ivan M. Havel, vědec a bratr Václava Havla.
Byl to právě Václav Maria Havel, kdo stál u celé řady klíčových studentských a občanských aktivit první republiky: dobudoval Palác Lucerna, založil novou pražskou čtvrť Barrandov, byl činný v YMCA a byl také členem lóže svobodných zednářů.
A jak se vlastně myšlenka na sepsání jeho pamětí zrodila? „Jednu kapitolu napsal už za války. Poté, po smrti mé matky v roce 1970, jsme se s bratrem rozhodli ho zaměstnat, napadlo nás, že by mohl začít psát paměti,“ vzpomínal Ivan Havel.
Ivan M. Havel (1938-2021)
Vědec, šéfredaktor časopisu Vesmír a bývalý ředitel Centra pro teoretická studia Ivan Miloš Havel se narodil 11. října 1938 v Praze. Vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Roku 1971 získal doktorát na univerzitě v Berkeley. Na počátku 90. let se habilitoval v oboru umělé inteligence na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Byl bratrem bývalého prezidenta Václava Havla, se kterým patřil mezi zakladatele Občanského fóra.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Žertovalo se, že Zelenskyj je pouze prezidentem v kanceláři Jermaka, říká ukrajinistka
-
Epidemie eboly v Kongu a Ugandě: Jak se přenáší? Jak moc je nebezpečná? A existuje vakcína?
-
Soud s Ferim se chýlí ke konci, žalobkyně pro něj chce rok vězení navíc. Exposlanec vinu dál odmítá
-
Šumbera: Chybí informace, jak byla lebka zalita. Pokud nebyla v ‚konzervě‘, tak vyjmutí bylo složitější
