Země Evropské unie jsou trochu zabalené do populismu, říká europoslanec Pavel Telička

Lídři členských zemí EU se sešli na summitu v Bratislavě. Co od této schůzky očekává europoslanec za hnutí ANO Pavel Telička? „Možná se zakopou příkopy mezi některými zeměmi a politiky,“ podotýká v rozhovoru s moderátorkou Helenou Šulcovou.

Politici si možná porozumí v tom, že některé otázky je potřeba pochopit jinak, aby se EU nedělila, přiznává ale, že od summitu příliš mnoho nečeká. A viníkem, že EU je rozdělená, jsou téměř všichni.

„EU je nadále uskupením členských států, kde i tam, kde by to už možná nebylo optimální, rozhodují členské státy. A často, ani ne ve shodě, politik členského státu něco vyhlásí nebo udělá, a Unie se dostává do vleku,“ upozorňuje.

Členské státy jsou podle něj sobečtější než dříve a jejich evropské politiky jsou zahalenější více do vnitřních záležitostí, trochu zabalení do populismu. Ten pak cítí i v Česku napříč politickým spektrem, připouští také, že v některých věcech je populistické i hnutí ANO.


Rusko pro mne není demokratickou zemí, a to nejenom proto, že okupuje území cizího státu, ale také jak je nakládáno s některými opozičními politiky. PAVEL TELIČKA

„Společný jmenovatel je celá situace kolem migrační krize, tam na populistickou, nebo alespoň populární notu hrál skoro každý,“ říká s tím, že hnutí ANO sehrálo velmi pozitivní roli a dále ji hraje, protože mnohé zakořeněné rozbilo.

Rád by zároveň, aby se v migrační krizi pitvalo méně, aby se řešila, stejně tak jako celá řada podstatnějších věcí. „Vzájemně se necháváme ve štychu, měli bychom řešit relevantní problémy rozhodným způsobem, a to není jenom otázka migrační krize,“ dodává.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.

autoři: prh , heš
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.