Zelená úsporám poněkud skřípe

Tisíce domácností chtějí zateplit své domy a od ministerstva životního prostředí na to získat dotaci. Jenomže telefonní linky s bližšími informacemi jsou přetíženy a řada úředníků neví, co přesně lidem radit. To jsou naše zjištění o novém projektu Zelená úsporám, který odstartoval víc než před týdnem.

Vydáváme se za zájemce o dotaci na zateplení svého domu a volám takzvanou Zelenou linku - 800 260 500. Funguje od půl osmé ráno do čtyř odpoledne. Ale linka je přetížena.

Podle garanta projektu ministerstva životního prostředí program Zelená úsporám má zatím jeden jediný problém. "Lidé mají velký zájem o program Zelená úsporám. Proto občas bývají přetížené informační linky. Nicméně na konci května přibudou další tisíce míst, kde bude možné žádosti o dotace vyřídit a poradit se, protože se do programu zapojí banky," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

My jsme se sice nedovolaly, ale jeden z našich posluchačů ano. Pan Zdeněk Pazdera z Plzeňska. Koupil starší dům a rozhodl se chovat ekologicky. "Zavolal jsem jednomu z těch projektantů, který mi řekl, že v současné době je to složitá věc, aby mi mohl takový projekt připravit," uvedl Zdeněk Pazdera.

A zjistil, že k tomu, aby získal finanční příspěvek od státu, musí mít vypracovaný projekt a nesmí zateplení svého obydlí provádět svépomocí a také nesmí v tom domě podnikat. Přesto se na uvedeného projektanta obrátil. "Projekt, jak mi řekl, a byl to člověk, který dělá výpočty tepelných ztrát, dokáže sám udělat šesti různými způsoby a každý z nich má oporu v nějakém zákoně. Prováděcí předpis z ministerstva, který by vymezil, který z těchto výpočtů bude směrodatný pro poskytnutí dotace, ještě není daný," přiblížil Zdeněk Pazdera.

Proto jsme se o téma zateplování domů začali zajímat a kontaktovali jsme předsedu Asociace energetických auditorů Miroslava Mareše. "Problém je, že program nemá jasně definované podmínky pro to, jak vyhodnocování provádět. Je to často otevřená záležitost a záleží potom na zpracovateli a oprávněné osobě, zda a jakým způsobem k tomu přistoupí," vysvětlil.

Odborníci i zájemci o dotace se až včera - tedy v pondělí 4. května - dočkali další zásadní položky, kterou v programu postrádali. Státní fond životního prostředí na svých internetových stránkách zveřejnil seznam dodavatelů prací a technologií na seznamu prověřených firem.

Přesto ani to zásadní problémy neřeší, připomíná Miroslav Mareš z Asociace energetických auditorů. "Jsou definovány osoby, které mohou provádět vyhodnocení projektů a stanovovat potřebné ukazatele. Ale spektrum osob je tak široké, že si myslím, že odbornost zpracování není tímto programem definována, protože tam jsou například autorizovaní inženýři ve vyjmenovaných oborech či autorizovaní architekti nebo energetičtí auditoři," upřesnil.

Podle Miroslava Mareše pouze členové asociace jsou školeni na to,aby se uměli zorientovat v této problematice a postupují podle platné legislativy.

V každém českém městě mohou lidé dostat příspěvek několika desítek tisíc korun na zateplení svého domu. Obyvatelé Zlína mají v tomto případě tak trochu smůlu. Většinu domů v centru tohoto valašského města tvoří takzvané "baťovy domky". Možná je znáte - jednoduché oranžové domky z cihel. Dotační program Zelená úsporám je podle některých odborníků vytvořený tak, že majitelé baťovských domů v podstatě o dotaci žádat nemohou.

S ministerským programem budou mít problémy obyvatelé Zlína

V posledních dnech řada lidí v Česku mluví o dotacích na zateplení svých domů. Až včera dodal Státní fond životního prostředí na své webové stránky nutné podrobnosti k vytvoření projektu a také sami projektanti potvrzují, že řadu týdnů se mohou dolaďovat náležitosti, bez kterých projekt dokončit nejde. Navíc se ozvali také památkáři. Například ve Zlíně nemají lidé na dotace z programu prakticky nárok. Jedním z důvodů je památkáři předepsaná maximálně deseticentimetrová tloušťka polystyrénového obložení fasády.

Samotní obyvatelé baťovských domků jsou rozděleni do dvou táborů. Převážná většina z nich opravené, přistavěné a předpisově zateplené domy už má. Ta druhá skupina jen lehce přešlapuje na místě a o rekonstrukci spíš jen uvažuje. "Ještě pořád nevím, jak to tady bude," uvedla obyvatelka jednoho z domů. Další přiznal, že si informace o možnosti zateplení pomocí dotace nezjišťoval. "Uvažoval jsem o tom, ale ještě je čas," doplnil.

Kateřina Pešatová ze zlínského odboru kultury potvrdila, že město se už od 90. let snaží udržovat takzvaný baťovský ráz. Svá rozhodnutí, jak zdůraznila, opírá o přísná pravidla, která vytyčil Národní památkový ústav územního odborného pracoviště v Kroměříži. A popisuje podmínky rekonstrukcí: "Podstatou ochrany v památkové zóně je opakování typických prvků. Typický prvek jsou bílá okna, režné zdivo, rovná střecha nebo sedlová střecha, pokud jsou to jiné typy domků na Zálešné."

Poradce krajského pracoviště Státního fondu životního prostředí Lubomír Čech potvrdil, že pokud výsledek energetického auditu splní podmínky dotačního programu, peníze majitel domku získá. Podle něj je však v případech majitelů baťovských půldomků reálnější získání financí na částečnou rekonstrukci než na kompletní.

"Je to věc rozpočtu, protože dotace jsou dvě oblasti - komplexní nebo dílčí. V případě dílčích je to omezené památkáři tloušťkami jednotlivých izolací. Tam to asi nepřichází v úvahu. V úvahu tam přichází maximálně okna, zateplit strop sklepa a střechu, to jediné jde. Fasáda nepůjde," vysvětlil.

Jako další krok odborný poradce Státního fondu životního prostředí Lubomír Čech radí obrátit se na autorizovaného inženýra, který vypočítá konkrétní potřeby toho kterého domku a navrhne opatření, která by se mohla provést. Pokud dané výpočty energetické úspornosti klapnou, šance na dotaci zůstávají.

Programu Zelená úsporám by se památkáři neměli bát

Přestože program dotací na zateplení určitě povede k velkým energetickým úsporám, nese v sobě mimo jiné velká rizika. A provází jej řada nejasností.

Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Štěpánek uvedl, že seznam dodavatelů prací a technologií se na stránkách programu objevil až nyní proto, že fond předpokládal za vhodné zveřejnit takové množství firem, které by bylo relevantní. "Firmy, které by se na seznamech měly objevit limitujeme pouze požadavky, které vyplývají ze živnostenského zákona a také po nich chceme, aby měly osvědčení pro montáž systémů, které dodávají," řekl Petr Štěpánek.

Na stránkách programu už jsou podle něho všechny důležité informace, které žadatelé o dotaci potřebují. "Webové stránky ještě rozšiřujeme o informace, které bych nazval pomocné. V budoucnu se tam objeví typové projekty, další rady žadatelům a podobně. Nicméně to, co je potřeba k účasti na tomto programu, tam již v tuto chvíli je," doplnil šéf Státního fondu životního prostředí.

Se žádostí o dotace musí majitel domu předložit kromě důkazu o vlastnictví také projektovou dokumentaci, která potvrdí splnění požadovaných parametrů. Projektanti ale podle svých vyjádření nemají dost podkladů pro svou práci. "Důležité informace pro projektanty jsme zveřejnili již 7. dubna při vyhlášení programu," namítl Petr Štěpánek. Nicméně připustil, že informací není nikdo dost. Proto fond jedná jak s komorou architektů, tak s komorou autorizovaných inženýrů a techniků. "Chystáme osvětové aktivity směrem k těmto projektantům," upřesnil.

Podle Petra Štěpánka by se programu Zelená úsporám neměli bát památkáři, protože program je omezen stávající legislativou, která se vztahuje k ochraně architektonických památek. "Je potřeba dodat, že historické a památkově chráněné budovy mají v Zelené úsporám šanci. Existují technologie k jejich možnému zateplení, které lze využít na některých těchto objektech. Tam, kde nelze tyto technologie využít, musíme připustit, že má smůlu, ale takových objektů, nejen památkově chráněných, je více, protože cílem programu je úspora energie, nikoliv rekonstruovat domy," dodal Petr Štěpánek.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.