Zelená revoluce v zemědělství měla pomoci africkým farmářům. Ve skutečnosti jim spíše komplikuje život, píše Al-Džazíra

16. říjen 2021

Takzvaná zelená revoluce v Africe vedla a vede k vyvlastňování půdy drobných zemědělců. V článku pro server katarské stanice Al-Džazíra o tom píše dvojice autorů – novinář a výzkumník Alex Park a také Siera Vercillová, která se na Waterlooské univerzitě v Kanadě věnuje rozvojovým a environmentálním studiím a dlouhodobě pracuje s drobnými zemědělci na západě Afriky.

Od celosvětové krize v letech 2007 a 2008, kdy ceny potravin rychle rostly, podporují západní vlády a filantropové celou řadu programů pomoci africkým zemědělcům. Výrazně se angažují zejména Spojené státy nebo také Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Čtěte také

Jejich cílem je zvýšit produktivitu farmářů a zapojit je do komerčních dodavatelských řetězců. O iniciativě se mluví jako o Africké zelené revoluci. V jádru tohoto obrovského podniku ale leží zásadní rozpor.

Park a Vercillová vysvětlují, že modernizace afrického zemědělství měla pomoct drobným farmářům tím, že budou zvýhodňováni podnikaví zemědělci s většími pozemky. Výsledkem je ale stav, kdy revoluce, která měla údajně pomoct chudým, ve skutečnosti komplikuje život na venkově právě těm, kdo nepatří mezi bohaté, komerčně zaměřené podnikavce.

Hybridní semena proti lokálním

V práci z roku 2011 popsal antropolog z Ghanské univerzity Kojo Amanor, jak se takzvaný otec zelené revoluce a nositel Nobelovy ceny za mír Norman Borlaug neúspěšně pokoušel o pozvednutí zemědělství v Ghaně i dalších zemích subsaharské Afriky.

Čtěte také

Rozvojové organizace začaly zprostředkovávat úvěrové balíčky s nízkým úrokem drobným pěstitelům, kteří byli ochotní koupit si hybridní semena, umělá hnojiva a stát se součástí globálního komerčního dodavatelského řetězce. Mnoho ghanských zemědělců na takovou formu pomoci přistoupilo.

Podle profesora Amanora se ale po skončení projektu mnozí vrátili k tradičnímu způsobu hospodaření i lokálním odrůdám osiva. Pochopili totiž, že jejich lokální druhy jsou odolnější vůči suchu, vyžadují méně péče a potřebují minimum chemických hnojiv.

Hybridní semena se nabízejí jako jedno z řešení mnoha problémů, které plynou z klimatických změn. A je pravda, že k nim někteří zemědělci přecházejí, když už se jim nedaří v nepředvídatelných ekologických podmínkách.

Rozvojová pomoc prý plyne až příliš často do rukou zemědělsko-potravinářských společností a větším podnikatelům.

Jenže ghanští pěstitelé se kromě problémů s počasím potýkají i s potížemi, které způsobila samotná zelená revoluce. Tamní podnikatelé soupeří o zemědělskou půdu, aby na ní vydělali právě v rámci programů, které měly původně pomoct drobným zemědělcům.

Čtěte také

Řada studií přitom ukazuje, že farmaření je víc než jen obživa. Většinu potravin na světě totiž vypěstují právě drobní farmáři. Podle zastánců zelené revoluce je ale drobná zemědělská výroba stále obtížnější a v některých místech dokonce nemožná.

Jenže autoři článku na serveru stanice Al-Džazíra vidí příčinu právě v tom, že rozvojová pomoc plyne až příliš často do rukou zemědělsko-potravinářských společností a větším podnikatelům. Drobní zemědělci mezitím o zemědělskou půdu přicházejí.

Drobní zemědělci a velcí hráči

Masové vysídlování, kterého jsme svědky, bývá nahlíženo jako nepředvídaný důsledek zelené revoluce. Experti Park a Vercillová ale upozorňují, že je to něco, co nutně muselo vyplynout z programu, který považuje drobné zemědělce za součást systému, jež ovládají jiní, mocnější hráči.

Čtěte také

Zastánci zelené revoluce v Africe často říkají, že když zemědělci opouštějí venkov, je to jen jejich volba. Ale když drobní pěstitelé odhodí motyky a zamíří do nejbližšího města, dělají to jen proto, aby tam našli lepší obživu.

Každopádně když jsou podporovatelé programu ve společnosti stejně smýšlejících lidí, odhalují své karty. Třeba jako prezident Rockefellerovy nadace Rajiv Shah v roce 2018.

Shah tehdy prohlásil, že africká zemědělská revoluce měla porazit hlad tím, že udělá jídlo dostupnější. Tato revoluce ale prý měla zároveň vytvořit moderní diverzifikovanou ekonomiku, ve které produkce potravin nebude zaměstnávat většinu pracovních sil země.

Hromadné vysídlování drobných zemědělců není přirozený proces ani vedlejší účinek. Je to přesně to, co architekti rozvoje chtějí.

Lidé jako Shah neuznávají, že mezi důsledky jejich rozvojové pomoci patří rostoucí slumy a nezaměstnanost v afrických městech. Nepřiznají, že roste závislost na monokulturách a dalších zemědělských technikách, které devastují venkovské oblasti.

Jinak řečeno, hromadné vysídlování drobných zemědělců není přirozený proces ani vedlejší účinek africké zelené revoluce. Je to přesně to, co architekti rozvoje chtějí a očekávají, píší na stránkách stanice Al-Džazíra experti Alex Park a Siera Vercillová.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata pro vás vybrala Tea Veseláková.

Sebastian Kurz byl vzorem evropských konzervativců. Co říká pád rakouského kancléře o budoucnosti tohoto politického směru? Francie hodlá masivně investovat do jaderné energie. Afghánský Tálibán se musí vypořádat se sílícím tlakem lokální odnože takzvaného Islámského státu. A trpí současná společnost fobií z dětí?

Spustit audio

Související